Výstava v berlínské galerii připomíná místa, kde neonacisté vraždili přistěhovalce

V Berlíně se v sobotu otevřela přehlídka fotografií míst, na nichž útočila a vraždila neonacistická skupina Národněsocialistické podzemí.

Ve výstavní síni Martin-Gropius-Bau v centru německé metropole budou snímky k vidění do 29. října, tedy zhruba do doby, kdy by měl mnichovský soud vynést rozsudek nad poslední žijící členkou této skupiny.

Beate Zschäpeová, jež stojí před soudem, podle obžaloby spolu s Uwem Mundlosem a Uwem Böhnhardtem vytvořila teroristickou buňku, která v letech 2000 až 2007 po celém Německu zavraždila devět lidí tureckého a řeckého původu a jednu německou policistku.

Trojici, která většinou používala zbraň české výroby, jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem. Ty si vyžádaly přes 20 zraněných.

Tehdejší informace v médiích, která byla stejně jako policie přesvědčena, že za vraždami stojí někdo z turecké komunity, sledovala i fotografka Regina Schmekenová. Později se místa činu rozhodla zdokumentovat.

"Vůbec jsem si nedokázala představit, jak někdo může něco takového udělat a z jakých důvodů tak činí," řekla Schmekenová den před sobotním zahájením výstavy v galerii Martin-Gropius-Bau. Dodala, že místa činu začala fotografovat mimo jiné proto, aby se na oběti teroru a jejich rodiny nezapomnělo.

Do začátku roku 2016 Schmekenová každé z míst navštívila alespoň dvakrát. Výsledkem je série 36 snímků, po třech z každého místa činu.

Na poslední, 37. fotografii jsou dveře soudní místnosti, kde bude na podzim souzena Beate Zschäpeová.

Výstava v berlínské galerii připomíná místa, kde neonacisté vraždili přistěhovalce

Dalších 5
fotografií

"Na těchto fotografiích je tísnivé, že na nich nejsou vidět ani vrazi, ani jejich oběti. Na snímcích Schmekenové působí právě to nenápadné, banální a obyčejné děsivě," konstatoval spisovatel Hans Magnus Enzensberger.

Na fotografiích, které Martin-Gropius-Bau vystavuje ve dvojici potemnělých místností, jsou skutečně místa obyčejného života – park, silniční výpadovka nebo zastávka autobusu.

Podle autorky snímků Schmekenové se místa hodně proměnila, než je začala fotografovat, a tak pro ni bylo těžké si vůbec představit, že zde někdo násilně zemřel.

Na snímcích z Norimberku, z míst, kde byl v roce 2000 jako první oběť neonacistické skupiny zavražděn turecký obchodník Enver Şimşek, už kromě zbytků jeho stánku s květinami není nic, co by muže připomínalo.

Na snímcích z Rostocku, kde Mehmet Turgut prodával kebaby, než byl v roce 2004 zavražděn, zase během práce Schmekenové vyrostl malý památník v podobě dvou laviček.

"Fotografie mohou představovat bariéru proti zapomínání. A my potřebujeme takovou bariéru, protože ještě nejsou všechny detaily vyjasněné a protože nemůžeme nechat rodiny obětí osamělé," poznamenala k výstavě Barbara Johnová, která je pověřenkyní německé vlády pro rodiny obětí neonacistické skupiny.

Beklemmende Ausstellung zum Gedenken an die Opfer: Fotografien im Martin-@GropiusBau zeigen Tatorte der rechtsextremen Mordserie des #NSU. pic.twitter.com/C03hh3DkpQ

— rbb Abendschau (@rbbabendschau) 29. července 2017

Johnová se také nechala slyšet, že si rodiny osmi tureckých a jednoho řeckého živnostníka přejí, aby členka skupiny Zschäpeová odešla od soudu s doživotním trestem.

Pozůstalí už podle Johnové doživotně potrestáni byli.

Případu, který je jedním z nejsledovanějších v Německu za poslední desítky let, už mnichovský soud věnoval přes 370 jednacích dnů. Rozsudek by po více než čtyřech letech od začátku procesu mohl padnout na podzim.

Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt, kteří s podporou Zschäpeové vraždili, se v roce 2011 zabili, když jim policie víceméně náhodou přišla na stopu.