V ruských dějinách to bylo období chaosu i intrik a poznamenaly ho otřesy na trůně. Takže děj jedné z oper skladatele Antonína Dvořáka šlo přizpůsobit současné době i vkusu, napsala v sobotu agentura AFP o Dvořákově opeře Dimitrij.
Ta byla v pátek poprvé uvedena ve Spojených státech na scéně Bard College na severu státu New York.
Pražská premiéra Dvořákova díla slavila úspěch roku 1882, pak ale skladatel Dimitrije přepracoval. O více než století později se opera skoro nikdy nehrála mimo své rodiště.
Prezident Bard College Leon Botstein, který je současně vynikajícím dirigentem, ovšem hájí neznámá díla.
Opera Dimitrij se odehrává na počátku 17. století, v době válek a hladomorů v Rusku, které prožívá mocenské vakuum před příchodem Romanovců, poslední carské dynastie.
V úvodní scéně hlavní postava díla táhne s polským vojskem na Moskvu v boji o ovládnutí Ruska.
"S ruskými intrikami a zpochybněním legitimity moci nabízí Dimitrij zjevnou paralelu s USA roku 2017, kdy postavením prezidenta Donalda Trumpa otřásají obvinění ze sepětí s Ruskem a pochyby ohledně politické důvěryhodnosti politika-miliardáře," poznamenala agentura AFP.
Ve skutečnosti se opera více týká samého Ruska. Při uvedení na Bard College je dílo částečně situováno do přelomu 80. a 90. let minulého století, jiné chaotické doby v ruských dějinách mezi pádem Sovětského svazu a příchodem Vladimira Putina k moci.
Leona Botsteina okouzlil námět opery a fascinovala jej hudba, utkaná z jemných harmonií příznačných pro Dvořáka.
V díle je cítit i silný vliv italské opery, píše AFP a cituje dirigenta. "Celek vytváří ohromující, podmanivé dílo, dalo by se dokonce říci, že trefné. Proč tedy zůstávalo opomíjené?" ptá se Botstein.
Sedmdesátník, jenž vede Bard College od roku 1975 a z tohoto soukromého zařízení v idylickém údolí řeky Hudson učinil intelektuální křižovatku, se věnuje oživování zapomenutých děl.
Dimitrij je součástí letního festivalu SummerScape, letos zaměřeného na Fryderyka Chopina.
Botstein, který také řídí newyorský Americký symfonický orchestr, rád kritizuje operní domy, zejména ve Spojených státech – podle něj až příliš lpí na známých dílech a věhlasných zpěvácích.
"Je to hon na toho, koho považují za novou hvězdu, Enrika Carusa naší doby," řekl Botstein v narážce na slavného italského tenora z počátku minulého století.
"Je to samozřejmě směšné, protože opera již nezaujímá takové místo v kultuře, jaké mívala v době, kdy katapultovala Carusa do výšin světového věhlasu," poznamenal. Uctivou výjimku udělil jen Plácidu Domingovi.
Z Dvořákových oper se stále pravidelně hraje pohádková Rusalka, se slavnou árií Měsíčku na nebi hlubokém.
Při vší podpoře pro nová díla se Leona Botsteina hluboce dotýká, jaké množství méně známých skladeb někdejších skladatelů upadá do zapomnění. Hudba se se podle něj stala jakýmsi bývalým olympijským sportem, z něhož si pamatujeme pouze vítěze, a to jen díky někdejším vítězstvím.
"Je to směšné a velice smutné. Je to kulturní tragédie," cituje agentura AFP dirigenta.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
