Nejlépe se vždy rouhá vášnivý milovník
Dan Simmons: Páté srdce
2016, Nakladatelství Mystery Press, přeložila Alžběta Lexová, 576 stran, 449 korun

Že zahynul s Moriartym v Alpách? Ale kdeže. Coby nejoblíbenější veřejný statek literatury je Sherlock Holmes nesmrtelný, tudíž se klidně vynoří hned na jaře 1893, kdy spisovatel Henry James hodlá spáchat sebevraždu. Detektiv mu nabídne, aby se dočasně stal jeho Watsonem, čehož se mistr jemnocitného psaní chopí s viktoriánskou tajuplností. V nejzdařilejším z apokryfů, které kdy Holmesovo šetření zavlekly na území USA, si spisovatel Dan Simmons utahuje z přehmatů v kanonickém díle Arthura Conana Doyla. Vyšetřování mezi washingtonskou elitou nespěje k ničemu menšímu než k honu na ostrostřelce, jenž má na mušce prezidenta − atentátník Šakal nebyl jediným hamižným anarchistou. A když Simmons ještě hodlá luštit, zda je Sherlock vážně živá postava zralá na psychiatra, nebo jen přelud pro pobavení mas, slibuje to slušně zauzlené tajemství jako v čínské krabičce.

 

Pro Holmese klidně sklenu první poslední
Robert Ryan: Záhada mrtvých mužů − Třetí případ doktora Watsona
2017, Nakladatelství Plus, přeložila Kateřina Bártová, 376 stran, 369 korun

Robert Ryan: Záhada mrtvých mužů − Třetí případ doktora WatsonaVe třetím svazku tetralogie, jež nejslavnější pátračskou dvojici rozdělila a každého zvlášť vrhá do hrůz první světové války, sklenul britský rozmnožitel holmesovských dovětků Robert Ryan oblouk o šířce duhy. Závěrečnou Doylovu povídku Poslední poklona, která se tu hlásí dalším úskokem pomstychtivého špiona von Borka, propojuje s historicky prvním případem Studie v šarlatové a navrch šátrá také v dobách, kdy Holmesův stvořitel ještě neměl pro detektiva jméno. A tak zatímco Evropa na flanderské frontě roku 1916 zešílela k nepoznání, starouš Watson přispívá k válečnému úsilí Britů opět jako lékař a všímavý žák v oboru dedukce. V zajateckém táboře, odkud by sám rád pláchl, mu nedá spát série podezřelých útěků a vysoká politika, neboť Němci ho chtějí vyměnit za onačejší kořist: za Sherlocka. Touhy všech aktérů se při tom propletou natolik, že třaskavé finále je nabíledni.

 

Nedoceněný houslista a přesušená pointa
Ilja Hurník: Muzikální Sherlock
2017, Nakladatelství XYZ, 216 stran, 229 korun

Ilja Hurník: Muzikální SherlockZ českých holmesovských příspěvků víme, že "socialistický tábor" rozmnožitelům čilého mýtu povoloval leda značně provinční šarády, které dnešní milovníci této literární zábavy přecházejí laskavým mlčením. Skladatel Ilja Hurník, který žil v letech 1922 až 2013, aspoň cíleně poukazoval na Sherlockův umělecký potenciál, který Doyle zanedbával. Výsledkem té snahy jsou dumky hudební či lingvistické. A nevyrovnané. Nejde jen o to, že britské reálie víceméně neuměle obcházely, aby u režimu nenarazily, nýbrž o zjištění, že posmrtně scelená suma Hurníkových příběhů se mnohdy ani nedočká výraznější pointy. Zatímco případ zkažené Haydnovy symfonie s mrtvolou ulitou v tympánu − adaptovaný v rozhlase i ve filmu − vcelku zdařile ilustruje, oč autorovi při rozvíjení psychologie slovutného detektiva šlo, zbytek neudělá díru do světa ani v holmesologii, ani v umění povídky.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist