Supraphon začne streamovat hudbu. Ale v Česku vyrobíme poslední fyzický hudební nosič, říká šéfka

Hudební vydavatelství Supraphon chce k digitálnímu obchodu přidat také streamingovou část. Uvedla to ředitelka firmy Iva Milerová.

Supraphon, jenž letos slaví 85. výročí zaregistrování značky, se tak přidá k celosvětovému trendu, kdy firmy nabízí jednorázový poslech rozsáhlého množství nahrávek za měsíční paušál.

Na některých službách typu Spotify lze hudbu dokonce poslouchat zdarma, proud muziky jen přerušují reklamy.

Supraphon nyní ke stažení hudbu nabízí v MP3 i v bezztrátovém formátu FLAC ve vlastní on-line prodejně Supraphonline, která vznikla roku 2011.

Od loňského roku se na webu Supraphonline nacházejí také nahrávky ve vysokém rozlišení a zároveň se rozšířila nabídka o možnost objednání fyzických nosičů prostřednictvím e-shopu.

"Díky digitálnímu obchodu mají zákazníci možnost nahlédnout do našeho archivu a vedle prodeje plánujeme přidat i streamingovou část," doplnila šéfka firmy Milerová.

Zároveň ale společnost nezapomíná na minulost. Před dvěma lety na pražském Jungmannově náměstí otevřela kamenný obchod Supraphon Musicpoint pro prodej fyzických nosičů všech významných tuzemských i zahraničních vydavatelů.

"Supraphon bude firmou, která vyrobí v naší zemi poslední fyzický hudební nosič," tvrdí ředitelka Supraphonu.

Brand new edition of our classical music review Vivace is here ►https://t.co/KgoSS5vaR0 #newreleases #ClassicalMusic pic.twitter.com/SbhjhAcMIL

— Supraphon Classics (@SupraphonCZ) 13. července 2017

Hudební společnost Ultraphon si značku Supraphon zaregistrovala v roce 1932 jako název elektrického gramofonu. Později tak začala označovat gramofonové desky určené na export. Slavné logo lva s lyrou stvořil grafik Václav Zajíček až v roce 1949.

Iva Milerová dnes cítí povinnost firmu dál kultivovat a rozšiřovat. "Funguje tady určitý génius loci, vždyť sídlíme celých 85 let ve stejném baráku. Musíme sledovat moderní trendy, ale netočíme se zády k minulosti," podotkla.

Současná produkce Supraphonu stojí na třech žánrových pilířích – popové a rockové hudbě, klasické hudbě a mluveném slovu. V popu a rocku manažeři Supraphonu pracují s archivem, ale též podepisují spolupráci s novými umělci jako jsou Tata Bojs, Divokej Bill, Aneta Langerová nebo raperka Sharkass.

V oblasti klasické hudby Supraphon vydává až 20 titulů ročně, z nichž 70 procent tvoří nové nahrávky. V nahrávkách s mluveným slovem má velký význam archiv. Například jedním z komerčně nejúspěšnějších umělců je také v digitálním světě Jan Werich.

Do konce roku Supraphon na fyzických nosičích i digitálně vydá ještě několik nahrávek. V popu se podle Ivy Milerové veřejnost může těšit na vánoční alba Lucie Bílé a Radůzy a z reediční řady u příležitosti zakončení kariéry Marty Kubišové na její nejslavnější album Songy a balady.

V klasické hudbě pak přibude nahrávka Pavel Haas Quartetu, který chystá Dvořákovy kvintety.

"V mluveném slově se můžeme těšit na audiopodobu knihy Michaela Žantovského Havel, jejíž úvod namluvil sám autor a poté uslyšíme hlasy Jana Vondráčka a Zuzany Stivínové," doplnila Milerová.

Supraphon se po roce 1989 z téměř monopolního státního podniku stal soukromou společností vlastněnou dvojicí podnikatelů Zdeněk Kozák a Miloš Petana.

V roce 2015 tržby firmy klesly o dva miliony na 106 milionů korun. Ještě v roce 2010 to bylo 156 milionů korun.

Zisk za sledované období naopak narostl z osmi na deset milionů korun. Meziročně narostly digitální prodeje, naopak fyzické prodeje klesly.

Na vydavatelském hudebním trhu je nyní Supraphon podle hospodářských výsledků čtvrtou společností za zahraničními značkami Universal Music, Warner Music a Sony Music.

Vydavatelství nedávno získalo titul Superbrands, který představuje uznání a ocenění jeho postavení na českém trhu.

"Ocenění je výsledkem shody okolností, není to soutěž, kam se můžete přihlásit. Ani jsme nevěděli, že nás posuzují, o to více jsme překvapeni. Je to milý dárek k našemu výročí," konstatovala Milerová.