Číňané v Praze na čtyři dny vystavují své umění. Je to politická propaganda, říká Fajt

Čínští organizátoři připravili velkou výstavu čínského umění, která se uskuteční od této středy 6. do neděle 10. září na pražském Výstavišti.

Čínsko-evropské Art bienále se zaměřuje na tradiční malířské postupy a vedle čínských umělců ukazuje práce evropských tvůrců včetně Čechů z několika tuzemských výtvarných spolků.

Někteří čeští umělci účast na čínském projektu odmítli, stejně jako Národní galerie v Praze.

Galerista Zdeněk Sklenář, který se současným čínským uměním zabývá a v Číně upořádal několik výstav, se obává, že to nejlepší z čínského umění výstava neukáže.

"Výstava se koná v režii čínských umělců z kulturních institucí. Ty vyzvaly k účasti současné výtvarníky z Číny i z evropských zemí a České republiky," sdělila Monika Adi Vodáková, ředitelka společnosti Intercharm Production, která akci produkuje.

Podle ní byla vybrána díla, která odrážejí témata a zaměření bienále: jsou to geografické vztahy a kulturní paměť, umění běžného života i historie a současnost etnického umění.

Podle galeristy Sklenáře přehlídka zřejmě špičky čínského umění neukáže. "Čína má mnoho sportovních hrdinů, kteří vyhrávají olympijské hry v gymnastice či stolním tenise. Obdobné hrdiny mají ve výtvarném umění. V tomto případě však ponechali své jedničky odpočívat na střídačce," řekl Sklenář.

Číňané v Praze na čtyři dny vystavují své umění. Je to politická propaganda, říká Fajt

Další 2
fotografie

Mezi 13 zastoupenými českými umělci je malíř Pavel Humpolec, podle něhož výstava není politická.

Humpolec se narodil roku 1956 v Pekingu českým rodičům. Později zemi sám navštěvoval, naposledy v Číně byl před deseti lety. "Současnou tvorbu čínských umělců tolik neznám, před deseti lety to byly úžasné věci. Připadalo mi, že zatímco Evropa či Amerika se plácají sto let na tom stejném, oni se dostali dál. To by mohlo být na výstavě zajímavé a je to hlavní důvod, proč se toho zúčastňuji," řekl Humpolec.

Na výstavě bude podle něj 350 děl čínských a 50 evropských umělců. "Někteří Češi, kteří byli vybráni, se omluvili, obávali se, že za akcí stojí Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce. Pokud vím, tak ne. Na vernisáž ale jsou pozváni čeští politici i lidé z čínské ambasády," doplnil Humpolec.

Přehlídku organizuje Čínsko-evropský spolek pro kulturní a uměleckou výměnu. Podle Pavla Humpolce výstavu iniciovali i Číňané žijící v Česku.

Otázka lidských práv postavená tak, jak ji vnímá euroamerická civilizace, je podle českého výtvarníka sporná a čisté svědomí má v tomto směru málokterá země.

Porušování lidských práv v Číně, na něž poukazuje světové společenství, ale jako zásadní vnímá ředitel Národní galerie Jiří Fajt. V jeho institucí spravovaném Veletržním paláci aktuálně vystavuje čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej.

K bienále Fajt řekl, že je podle něj čistě politickou propagandou.

V seznamu organizátorů podle něj není žádné jméno kurátora či historika umění, kteří by byli na současné čínské výtvarné scéně významní, žádná relevantní muzejní či galerijní instituce. „Webová stránka výstavy neuvádí jména umělců, zvolená témata jsou nekoherentní a primitivně smontovaná," uvedl Fajt.

Malíř Humpolec tvrdí, že zatímco evropské malířství utrpělo vynálezem fotografie – v důsledku čehož se umělci vrhli na jiné zobrazování, následně vznikly moderní směry a abstrakce –, Číňané se dále drželi klasické malby.

"V Číně fungovala jak klasická malba, tak to, co přebírali z Evropy, začali dělat syntézu. Teď se tam rozjelo malování olejem, kdo maluje olejem, vydělává velké peníze. I když klasickou tušovou malbu všichni ovládají," popisuje Humpolec své zkušenosti s čínskou výtvarnou scénou.