V centru nové očekávané výstavy čínského umění, kterou připravilo Guggenheimovo muzeum v New Yorku, stojí generace autorů poznamenaných masakrem na náměstí Nebeského klidu, globalizací a uvolněním čínské ekonomiky. V reportáži z výstavy to napsala agentura AFP.

Přehlídka se zaměřuje na dvě období. To první nastalo po potlačení studentských protestů na náměstí Nebeského klidu v centru Pekingu v roce 1989, kdy režim utužil cenzuru.

V reakci na ni umělci pořádali často kontroverzní akce anonymně, například v bytech. "Umělci zápasili o přežití. Někteří emigrovali, vrátili se, zase pak odjeli. Nebyly takřka žádné galerie a uměním se dalo jen těžko uživit," líčí tuto dobu v článku o výstavě deník New York Times.

Druhá část přehlídky se zaměřuje na dobu ekonomického rozvoje po roce 2000, kdy se Čína stala členem Světové obchodní organizace a mimo jiné začala investovat do umění. V městech jako Peking nebo Šanghaj vznikaly galerie, umělecké školy získaly státní dotace. Toto období vyvrcholilo roku 2008, kdy se v Pekingu uskutečnily letní olympijské hry.

To, co se odehrálo mezi těmito dvěma přelomovými letopočty, kurátorka asijského oddělení Guggenheimova muzea Alexandra Munroe označuje za "největší změnu v životech 1,3 miliardy lidí, jakou kdy lidstvo za tak krátkou dobu zažilo".

Výstava nazvaná Umění a Čína po roce 1989: Divadlo světa v Guggenheimově muzeu však také ilustruje, jak radikální společensko-ekonomické a geopolitické změny s sebou tato změna přinesla.

Guggenheimovo muzeum výstavou shrnuje Čínu po roce 1989, několik děl odstranilo po stížnostech

Další 2
fotografie

Podle kurátorky může přehlídka převážně konceptuálních děl – videí, instalací, fotografií či performance – pomoci "pochopit, jaký měly tyto změny dopad na člověka". Takové hledisko bylo pro kurátory prý důležitější než to, aby se pokusili detailně zmapovat vývoj současného čínského umění.

Na uspořádání výstavy se podíleli dva odborníci na současné čínské umění – Philip Tinari z Ullensova centra současného umění v Pekingu a Hou Hanr, umělecký ředitel Muzea Maxxi v italském Římě.

Společně vybrali přes 150 děl 71 čínských umělců nebo uměleckých skupin, jimiž zaplnili většinu muzea po obvodu jeho známého točitého interiéru. "To, co z těch děl plyne, naši ani jejich společnost neukazuje vždy v nejlepším světle," poznamenal ředitel muzea Richard Armstrong.

Podle agentury AFP mnoho z vybraných děl obsahuje výslovně politické vzkazy vzdorující autoritářskému čínskému režimu. Autory takových děl jsou povětšinou výtvarníci, kteří žijí a pracují v zahraničí.

Fotografie Liou Čenga ukazují, jak se mohutného vzestupu Číny snaží chytit také lidé žijící na okraji společnosti.

Díla umělce Wu Šan-čuana shromážděná v cyklu nazvaném Dnes žádná voda si pohrávají s byrokratickým úředním jazykem.

Za nejsenzačnější dílo výstavy agentura AFP označuje obřího draka zavěšeného u stropu muzea. Sestaven je z částí dámských kol i dětských hraček a má názorně ilustrovat, jak se Čína z národa jízdních kol proměnila v automobilovou velmoc. Autorem díla je umělec Čchen Čen.

Podle kurátorky Munroe by "byla chyba vnímat tuto výstavu čistě politicky", jak řekla.

"Nahlíží na život, chaos, globalizaci, neoliberalismus," charakterizuje kurátorka svoji přehlídku, která se také pokouší reflektovat dopad lidského konání na životní prostředí, hrozbu jaderného konfliktu či to, jak Čínu a její umění vnímá Západ.

Agentura AFP ale též připomíná, že už před vernisáží výstavy tři díla vzbudila značný rozruch na sociálních sítích. Místo aby je vystavilo a pokusilo se tak rozproudit veřejnou debatu o morálce a současném umění, muzeum nakonec exponáty na přehlídku nezařadilo.

On-line petice proti těmto dílům nashromáždila téměř 800 tisíc podpisů a proti Guggenheimovu muzeu brojily i celebrity typu britského komika Rickyho Gervaise.

První ze sporných děl se jmenuje Divadlo světa a jeho autor Chuang Jung Pching do něj zahrnul stovky kusů živého hmyzu a plazů, kteří se v průběhu konání výstavy měli navzájem požírat a symbolizovat tak boj o moc.

Pořadatelé chtěli hmyz a plazy postupně doplňovat z newyorského zverimexu. Nakonec je dílo v Guggenheimově muzeu k vidění bez živých tvorů.

"Tato instalace znázorňuje, co by leckdo mohl považovat za mírumilovný, bezpečný a uspořádaný způsob vládnutí," vysvětluje autor díla Chuang Jung v doprovodné poznámce a upozorňuje, že divák má tendenci soustředit se jenom na to, co vidí uvnitř, místo aby přemýšlel nad tím, kdo tuto krutost zorganizoval.

Dílo má tedy zřejmě sloužit jako metafora – ukázat, kterak se Číňané zabývají svojí situací, místo aby upřeli zrak na ty, kdo jsou za ni zodpovědní.

Dále Guggenheimovo muzeum odstranilo video pářící se prasnice a kance, jejichž těla umělec Sü Ping potetoval čínskými znaky a nápisy v latince.

Třetí sporná videoinstalace byla dílem umělecké dvojice Sun Jüan a Pcheng Jü a znázorňovala pitbuly vycvičené k boji, které však umělci proti sobě postavili na běžecký pás a uvázali je tak, aby se psi nemohli dotknout jeden druhého. V průběhu performance bylo vidět, jak zvířata čím dál víc sliní a postupně se unavují, popsal britský deník Guardian.

Ředitel muzea Richard Armstrong lituje, že díla byla odstraněna "dřív, než publikum mohlo posoudit, co se snaží říct, a zda pro ně autoři nezvolili tuto formu, protože byla nejvýstižnější", jak řekl.

Kurátorka Munroe rozhodnutí odstranit díla z výstavy označila za "možná nejbolestivější v dějinách Guggenheimova muzea".

Časopis Vogue.com napsal, že celá kauza vyzněla ironicky, neboť všechna sporná díla pojednávají mimo jiné o represi ze strany čínského režimu.

"Doufáme, že tato kontroverze může pomoci uměleckému světu, širší veřejnosti i dravé on-line komunitě ke sjednocení a překonání rozdílů," dodala kurátorka.

Výstava v Guggenheimově muzeu začala minulý pátek, potrvá do 7. ledna 2018.

Milán uspořádal výstavu Caravaggia, obrazy barokního mistra šerosvitu si půjčil až z New Yorku - čtěte ZDE

Pařížská událost sezony: banální, ale působivé obrazy malíře Davida Hockneyho - čtěte ZDE

Krása je v Métách: tamní Pompidouovo centrum vystavuje malíře Fernanda Légera - čtěte ZDE

Reportáž: Přehlídka umění Documenta vyvolává duchy nacistické éry a zkoumá evropskou identitu - čtěte ZDE

Guggenheimovo muzeum výstavou shrnuje Čínu po roce 1989, několik děl odstranilo po stížnostech

Další 2
fotografie

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam