Zatímco v sobotu večer budou Češi započítávat poslední hlasy letošních parlamentních voleb, na Brněnském výstavišti se rozezní parní lokomotivy, hasičská auta, sanitky, stavební míchačky či čisticí vozy.
Půjde o součást zvukové performance zvané Symfonie sirén, kterou pořádá festival Moravský podzim. Vytvoří ji okolo 250 účinkujících včetně osmi pěveckých sborů.
"Představte si hasičské sirény, míchačky, policejní vozy, fanoušky hokejové Komety, sbory, dechovky, napoleonské dělostřelce, poplašné pistole, dokonce i lokomotiva přijede," popsala při nedávném pražském představení programu Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno, jež festival pořádá.
Symfonii sirén roku 1922 v dnes ázerbájdžánském Baku uvedl skladatel známý pod pseudonymem Arsenij Avraamov. Sám ji označoval za "hudbu budoucnosti" nebo kompozici pro přístavní město.
Důležitý byl ovšem dobový kontext – konala se u příležitosti pátého výročí Říjnové revoluce, byla věnována dělníkům a jejím dějištěm bylo Baku, kam o dva roky dříve provedla invazi Rudá armáda.
Pomocí dvou praporů z vysoké věže Avraamov udílel signály námořní flotile, dělostřeleckým bateriím, hydroplánům či parním lokomotivám s přidanými píšťalami, aby na vyzvání vydávaly zvuky.
V různých částech akce sbory zpívaly útržky francouzské hymny Marseillaisy či Internacionály, jež byla do roku 1944 hymnou Sovětského svazu. Detailní instrukce, kdo má kdy hlučet, o den dříve otiskly troje místní noviny.
Materials accompanying reconstruction of Arseny Avraamov's "Symphony of Sirens," EMST, Athens. pic.twitter.com/vFDGnLwBFp
— David Grubbs (@blackfaurest) June 23, 2017
Svého času prý dílo bylo vnímáno v kontextu ruské avantgardy a obecně posouvání hranic umění. "Vyjadřovalo jisté revoluční nadšení po roce 1917, konalo se nikoliv ve jménu politických myšlenek, nýbrž nadšení, které skýtal nový život a rostoucí velkoměsta, do nichž se všichni stěhovali a začínali poznávat jejich zvuky," doplňuje dramaturg brněnského festivalu Vítězslav Mikeš.
Symfonii sirén nepřipomíná Brno jako jediné. Již roku 1923 byla zopakována v Moskvě, další pokus se uskutečnil v ruském Nižnim Novgorodu. Letos symfonii zvláštní místnost vyhradilo Národní muzeum současného umění v řeckých Aténách, kde se konala jedna větev přehlídky umění Documenta 14.
Tuto sobotu večer v Brně však akce může nabýt jiných významů – pro někoho se může stát patrně prvním protestem proti výsledku parlamentních voleb či naopak jejich oslavou, pro jiného může zvuková kakofonie představovat pomyslnou katarzi, očištění po měsících vypjaté předvolební kampaně.
Načasování je však podle pořadatelů dílem náhody. "Na druhý volební den naše uvedení vyšlo shodou okolností. Když jsme datum domlouvali, ještě jsme netušili, že právě tehdy budou vrcholit volby," upozorňuje ředitelka Filharmonie Brno.
Performance, respektive "zvukový event" či "site-specific akce", jak ji pořadatelé označují, se uskuteční v pavilonu A Brněnského výstaviště. Provedení zaznamená bavorský rozhlas.
Konkrétní podoba Symfonie sirén zřejmě bude velmi volná. "K dílu existuje jen popis, nemá partituru. Pouze instrukce, kdy se v Baku spouštěla siréna které fabriky, kdy vojáci spustili salvu z kulometů a podobně," vypočítává dramaturg festivalu Vítězslav Mikeš.
Rozdíl oproti původnímu provedení bude to letošní jiné také v tom, že avantgardní skladatel Avraamov svoji symfonii rozezněl na veřejném prostranství. "Konalo se to v přístavu odhadem na prostoru jednoho kilometru čtverečního. U nás to bude v kondenzovaném uzavřeném prostoru, což je nebezpečné z hlediska zvukové hladiny. Ale dnes zase máme zvukaře, kteří ty hladiny dovedou usměrnit a třeba zdůraznit sbory, které by jinak v hluku zanikly," dodává Mikeš.
Posluchači u vchodu přesto dostanou špunty do uší. Rovněž organizátoři nedoporučují, aby se účastnily děti či osoby citlivější na zvuk. "Pavilonem se ponese zvuk sirén, startujících letadel a elektronická hudba, zvenku budou doléhat rány z děla," varují.
Podle Vítězslava Mikeše bude brněnské provedení vycházet ze zvuků města, pracovali na něm mimo jiné pražský dramaturg Lukáš Jiřička a brněnský divadelní režisér Matyáš Dlab.
Do projektu jsou dále angažováni hráči na saxofon či tubu, autor zvukového a světelného designu či režisér Andreas Ammer a hudebník Frank-Martin Strauß vystupující pod pseudonymem FM Einheit. Společně od 90. let pracovali na několika rozhlasových hrách či takzvaných zvukových operách.
Strauß navíc na přelomu 70. a 80. let minulého století hrál na bicí v industriální kapele Einstürzende Neubauten.
Pořadatelé v posledních dnech na Facebooku mimo jiné sháněli "štěrk a kameny různé velikosti", které chtějí použít do stavebních míchaček. "Potřebujeme přibližně 15 kbelíků materiálu," psali kupříkladu.
Jistí si nejsou pouze jednou věcí – kolik lidí do pavilonu s kapacitou 1600 osob v sobotu večer dorazí. "Čekáme, že přijde buď stovka lidí, nebo klidně tři tisíce. Špatně se to odhaduje," dodává ředitelka Filharmonie Brno.
