Bern a Bonn poprvé vystavují Gurlittovu sbírku. Obrazy zabavené nacisty stále hledají majitele

Ve švýcarské metropoli Bernu se tento čtvrtek otevírá výstava uměleckých děl, jež v minulosti zabavili nacisté a označili je za "zvrhlá".

Druhá část přehlídky, která je v německy mluvících zemích považována za jeden z uměleckých vrcholů roku, začne v pátek v západoněmeckém Bonnu.

Všech přes 400 představených děl pochází ze sbírky Cornelia Gurlitta, jehož otec Hildebrand Gurlitt pracoval ve 30. a 40. letech minulého století ve službách nacistů.

Byl jedním z těch, které nacisté angažovali na prodej takzvaného zvrhlého umění, jež zabavili v německých muzeích. Pojmem zvrhlé umění (Entartete Kunst) nacisté označovali takřka všechna díla moderního rázu.

Gurlitt se během války podílel také na nákupu umění, které nacisté zcizili ve Francii.

Po smrti Hildebranda Gurlitta v roce 1956 umělecké předměty, které během života sesbíral, zdědil jeho syn Cornelius Gurlitt.

Bern a Bonn poprvé vystavují Gurlittovu sbírku. Obrazy zabavené nacisty stále hledají majitele

Další 4
fotografie

Svět se o rozsáhlé sbírce, která čítá přes 1500 děl, dozvěděl až na konci roku 2013, kdy média informovala o tom, že ji už více než rok zkoumají německé úřady.

V Gurlittově bytě v Mnichově se tehdy našlo téměř 1300 obrazů, grafik a soch – dalších téměř 250 děl uskladněných v Gurlittově nemovitosti v Salcburku se podařilo objevit až následující rok.

Německé úřady Gurlittovi sbírku dočasně zabavily pro podezření, že její část byla ukradena nacisty, nakonec mu ji ale vrátily. Gurlitt, který zemřel před třemi a půl lety, ji v závěti odkázal muzeu v Bernu. To díla po váhání přijalo.

Do rukou dědiců původních židovských majitelů se zatím podařilo dostat jen několik málo obrazů. U mnoha děl dodnes není jasné, komu dříve patřily.

Teprve minulý týden se například podařilo ozřejmit, že malba francouzského autora Thomase Coutura nazvaná Portrét sedící mladé ženy patřila francouzskému židovskému novináři a politikovi Georgesi Mandelovi, který byl jedním z vůdců tamního hnutí odporu Résistance vůči německé okupaci a kolaborativní vládě ve Vichy.

Výstava nazvaná Zvrhlé umění – zabavené a prodané ve švýcarském Bernu potrvá do 4. března 2018, z Gurlittovy sbírky představuje kolem 150 děl.

"Ve většině případů jsme nevěděli, kdy přesně byla díla zabavena a z jakých německých muzeí pocházela," uvedla Nina Zimmerová, ředitelka Kunstmusea Bern.

"Přijali jsme jen díla, u nichž jsme si byli stoprocentně jistí, že nebyla ukradena soukromým vlastníkům," dodala. Pátrání podle Zimmerové probíhá nadále, bývalé majitele je třeba vypátrat u dalších zhruba 300 děl.

Nazi-looted artwork in Gurlitt collection belonged to French resistance politician https://t.co/XUvPDjVxP2 pic.twitter.com/sfJyvgPVeE

— dwnews (@dwnews) 27. října 2017

"Toto umění po zhruba sedmdesáti letech musí spatřit světlo světa a veřejnost se s ním musí znovu setkat," vysvětluje Zimmerová, proč muzea v Bernu a Bonnu výstavy pořádají.

V Bernu jsou k vidění práce na papíře, mezi nimiž lze vystopovat projevy uměleckých směrů jako expresionismus, konstruktivismus nebo nová věcnost.

K vidění zde jsou díla Vasilije Kandinského, Paula Kleeho nebo Augusta Mackeho. Výstava se věnuje i tomu, proč bylo moderní umění vnímáno jako "zvrhlé" a proč bylo ničeno nebo prodáváno do zahraničí.

Než výstava v Bernu příští rok v březnu skončí, zřejmě se na ní objeví také plátno Paula Cézanna, o jehož původním majiteli muzeum debatuje s potomky francouzského malíře. "Doufáme, že se někdo ozve, že tuto malbu někdy viděl, případně že si někdo vzpomene, jak o ní četl třeba v dopise," naznačuje ředitelka muzea Zimmerová, čemu by vystavení Cézannova díla mohlo pomoci.

Bonnská část výstavy, která představí okolo 250 exponátů, se zaměří na umělecká díla, která nacisté ukradli, nebo je jejich původ dodnes nejasný. K vidění budou například obrazy Claudea Moneta, Édouarda Maneta nebo Edgara Degase.

Pod názvem Nacistická krádež umění a její následky bude výstava v Bonnu otevřena od pátku 3. listopadu do 11. března 2018.