Hodnotově Turecko patří na Západ, situace se obrací k lepšímu, řekla v Praze spisovatelka Kulinová

Turecká spisovatelka Ayse Kulinová cestou do Prahy nabyla přesvědčení, že vztah jejích spoluobčanů k zakladateli Turecké republiky Mustafovi Kemalu Atatürkovi se mění k lepšímu.

"Když jsem sedla do letadla mířícího do Prahy, kapitán nás přivítal připomínkou výročí Atatürkova úmrtí a řekl, jak je ten den významný. Vyrazilo mi to dech, takto veřejně zmiňovat Atatürkův odkaz bylo donedávna nemyslitelné," říká Kulinová v narážce na politiku současného tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který se vůči Atatürkovi a ideálům první Turecké republiky mnohokrát vymezil.

Šestasedmdesátiletá turecká novinářka a spisovatelka Kulinová byla v neděli hostem Festivalu spisovatelů Praha. Během zhruba hodinové diskuse v Senátu několikrát vyslovila přesvědčení, že po loňském nezdařeném pokusu o puč a následných čistkách ve státní správě se teď situace v Turecku začíná obracet k lepšímu.

„Donedávna jsme si mysleli, že třeba ve vztahu k Atatürkovi jsou Turci rozdělení tak půl napůl. Dnes bych řekla, že se k němu hlásí dvě třetiny obyvatel," prohlásila například.

Jindy bez váhání řekla, že Turecko rozhodně patří na Západ. "I když možná nevstoupíme do Evropské unie, hodnotově patříme do světa západních demokracií," uvedla.

Když vloni v červenci turecký prezident Erdogan potlačil pokus o puč a následně kvůli jejich údajným sympatiím k pučistům propustil přes 160 tisíc lidí, z nichž 50 tisíc skončilo ve vězení, mnoho občanů se rozhodlo Turecko opustit. Ayse Kulinová byla jednou z těch, kdo jim emigraci rozmlouvali – přestože ze země uprchl také její syn.

"Spoustě lidé se nelíbilo, že jejich děti náhle musely začít povinně chodit do náboženských škol. Můj syn má dvě malé děti, které zrovna nastoupily na státní školu. Jenže odjedete na prázdniny a když se vrátíte, z vaší školy je škola náboženská. On si nepřál vzdělávat své děti nábožensky, a tak s rodinou odjeli. Podle mě to není správné," popsala Kulinová.

Podle ní prozápadně smýšlející Turkové musí v zemi zůstat. "Nemůžeme bojovat zbraněmi, jen slovy. A pokud odjedeme do ciziny, ta slova u nás už přestanou rezonovat. Proto musíme vydržet, najít jiný způsob, jak své děti vzdělávat, pokud nás zrovna to trápí, a snažit se ve volbách docílit, aby současná vláda skončila," řekla v Praze.

Obrat v politickém směřování Turecka a upevňování moci prezidenta Erdogana považuje Ayse Kulinová za pouze dočasný jev.

“Nyní jako by se Turecko opravdu obracelo spíš k východním autoritářským režimům. Ale autoritářské režimy nikdy nepřetrvají. Nikdy nepřevládly ani v Evropě a také na Východě se dnes lidé probouzejí. Začínají vnímat důležitost hodnot, jako jsou lidská práva či dělba moci," věří Kulinová.

Debatu v českém Senátu s ní v neděli moderoval novinář Břetislav Tureček, někdejší zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, který Turecko dodnes navštěvuje. Kulinové namítl, že když naposledy hovořil s lidmi na tureckém venkově, ti vyslovovali Erdoganovi podporu.

Kulinová však o sympatiích venkova k současnému prezidentovi prý příliš přesvědčená není. "V posledních volbách byla jeho tvář a prohlášení všude, opozice v Ankaře nemohla ani dýchat. Ale Erdogan si dnes uvědomuje, že směr, který zvolil, není správný. Zanedlouho nás čekají další volby a situace se může měnit," řekla Kulinová v narážce na rok 2019, kdy Turky čekají volby do místních zastupitelstev a rovněž volba prezidenta. Ten po letošním ústavním referendu bude řídit vládu i radu soudců a státních zástupců.

Ayse Kulinová prezidentovi Erdoganovi v minulosti adresovala dva otevřené dopisy. V prvním z listů podle ČTK kritizovala náboženskou výchovu ve školách. Ve druhém apelovala, aby Erdogan ochránil ty ženy, které se nechtějí zahalovat a nyní kvůli tomu mohou čelit hněvu na ulicích. V Praze autorka přiznala, že odpověď na své výzvy nikdy nedostala.

"Možná ty dopisy ani nedostal. Erdogan je dobře chráněn, lidé kolem něj nechtějí, aby měl z čehokoliv špatný pocit. Rozhodně však není hlupák. Kdyby kolem sebe neměl lidi, kteří mu říkají jen to, co chce slyšet, kdyby tušil, jak velká část společnosti s ním nesouhlasí, možná by se choval jinak," věří Kulinová.

Hodnotově Turecko patří na Západ, situace se obrací k lepšímu, řekla v Praze spisovatelka Kulinová

Dalších 7
fotografií

Ta na Festivalu spisovatelů Praha hovořila také o svém pět let starém románu, jejž pod názvem Poslední vlak do Istanbulu nedávno vydalo nakladatelství Host. Knihu do češtiny přeložil bývalý český velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně.

Román se odehrává během 2. světové války a popisuje cestu muslimské dívky a jejího židovského milence, kteří z Paříže prchají do Istanbulu ve vlaku plném pronásledovaných Židů.

Těm turečtí diplomaté v Istanbulu, jenž po většinu druhé světové války zůstal neutrální, skutečně pomáhali. Údaje historiků se liší, dle nejnižších odhadů Turci během války zachránili 15 tisíc Židů, dle nejvyšších odhadů až 100 tisíc.

"Turečtí diplomaté pomáhali Židům, neboť ideály Atatürkovy tehdy čerstvě vzniklé Turecké republiky vycházely ze západních evropských hodnot a lidských práv. Možná byli Turci toho času dokonce o trochu liberálnější než křesťané, kteří Židy ze svých zemí vyháněli. Proč se ty role dnes prohodily? To nevím a zaslouží si to prozkoumat," uvažovala v Praze Kulinová.

Připomněla také, že první vlnu židovských uprchlíků Turecko přivítalo již po roce 1492, nebo že roku 1933 prezident Atatürk vyslyšel prosbu německého teoretického fyzika Alberta Einsteina a udělil azyl zhruba 300 profesorům prchajícím před nacisty z Německa.

"Tito němečtí židovští profesoři pak v Turecku vychovali naší zlatou generaci. To díky nim máme tolik skvělých lékařů, ekonomů, najednou jsme začali provozovat zoologické a botanické zahrady či operu. Ve všech těchto ohledech nám pomohli," uvedla Kulinová.

Podle ní se v tomto ohledu Turecko nezměnilo. "Turci vždy soucítili s utrpením druhých. Dnes v našich městech máme přes tři miliony uprchlíků ze Sýrie a není to jednoduchá situace. Přesto jsme je přivítali," dodala.

Ayse Kulinová je v těchto dnech jedním z hostů Festivalu spisovatelů Praha. V úterý se ještě zúčastní galavečera v Anežském klášteře, kde bude o směřování Evropské unie debatovat s rakouským spisovatelem Robertem Menassem a končícím českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem za ČSSD.