Sněmovna by podle výboru měla schválit rozpočet kultury beze změn, meziročně narostl o 700 milionů

Sněmovní kulturní výbor ve středu doporučil schválit návrh rozpočtu ministerstva kultury na příští rok beze změn.

Ministerstvo má hospodařit se 13,03 miliardy korun. Částka je asi o 700 milionů korun vyšší než v letošním schváleném rozpočtu.

Výbor tuto středu nepodpořil návrhy přidat kultuře 300 milionů korun na obnovu kulturních památek a 50 milionů na nákup pozemku pro přesun českokrumlovského otáčivého hlediště.

Přesun 300 milionů korun z obsluhy státního dluhu a ze všeobecné pokladní správy na obnovu památek žádala Věra Kovářová ze STAN. Ministerstvo by díky převodu mělo na tyto účely příští rok zhruba miliardu korun.

Návrh Kovářové ale podpořilo jen sedm z 21 členů výboru, schválen nebyl.

Pouze jeden hlas získal ve výboru požadavek Jiřího Miholy za KDU-ČSL na zvýšení dotace Národnímu památkovému ústavu na nákup pozemku Kvítkova dvora vedle barokní zahrady českokrumlovského zámku, v jejíž ose se unikátní otáčivé hlediště nachází.

V debatě požadavek podpořil končící ministr kultury a Miholův stranický kolega Daniel Herman, podle něhož by přesun hlediště ukončil spory s Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu známou pod zkratkou UNESCO.

Rovněž Miholův návrh by snížil částku na obsluhu státního dluhu.

Původní podoba návrh rozpočtu ministerstva kultury získala podporu 13 z 21 členů výboru, osm jich hlasovalo proti.

Největší položku rozpočtu ministerstva kultury, 3,31 miliardy korun, tvoří výdaje spojené s církevními restitucemi. Zahrnuje příspěvek na činnost církví a peněžité vyrovnání za nevydaný majetek.

Končící ministr kultury Herman uvedl, že rozpočet kultury tvoří 0,96 procenta výdajů navrhovaného státního rozpočtu jako celku. Bez částky určené církvím jde podle něho o 0,7 procenta celkových výdajů státu.

Dlouhodobě se hovoří o tom, že stát by měl dávat na kulturu jedno procento z rozpočtu.