Ve věku 88 let zemřel ve čtvrtek v Praze herec Ilja Racek, dlouholetý člen Divadla na Vinohradech. Oznámil to jeho syn Ilja Racek mladší. Herec s těžko zaměnitelnou image hrál často i ve filmu, během své kariéry ztvárnil stovky převážně drobnějších rolí. Diváci si ho pamatují i z televize, kde účinkoval také v oblíbených seriálech Arabela se vrací, Náhrdelník, Hříšní lidé města pražského nebo Zlá krev.
Podle poslední tatínkovy vůle bude rozloučení s ním jen v rodinném kruhu, řekl Ilja Racek mladší.
"S lítostí jsem přijal zprávu o odchodu pana Ilji Racka. Skvělého herce s neobyčejným osudem, který své pevné mravní postoje považoval za samozřejmost. Čest Vaší památce, Mistře! uvedl k odchodu herce ministr kultury Antonín Staněk.
Ilja Racek se narodil v roce 1930 v Praze. V mládí se věnoval loutkovému divadlu, po válce vystudoval herectví. Po absolutoriu začínal v roce 1950 v olomouckém divadle. Vojenskou službu měl odsloužit v Armádním uměleckém divadle, tedy u E. F. Buriana, kvůli špatnému kádrovému profilu skončil u černých baronů v Komárně. V roce 1956 se vrátil do Olomouce a pokračoval ve výrazných rolích - ztvárnil i nejslavnější shakespearovskou postavu Hamleta. O deset let později se vrátil do Prahy a v roce 1966 zakotvil v Divadle na Vinohradech. Tam strávil v angažmá takřka čtvrt století a později v něm pravidelně hostoval. Jeho hlas s osobitou dikcí také dobře znají rozhlasoví posluchači z mnoha her a pohádek.
Na plátně se poprvé objevil již jako konzervatorista v roce 1948, v 50. letech se objevil v několika vedlejších filmových rolích, jako byla například postava lékárnického synka Ludvíka Víky vyzývajícího svého spolužáka Ratkina na souboj ve filmové adaptaci Šrámkova Stříbrného větru. Po návratu do Prahy počátkem 60. let získal i svou první hlavní filmovou roli. Ač díky svým osobním postojům patřil k hercům, kteří byli v různých obdobích a zejména pak v normalizačních 70. letech záměrně opomíjeni, jeho největší filmovou postavou se stal komunistický novinář a funkcionář Julius Fučík v Balíkově adaptaci Reportáže psané na oprátce, uvádí databáze csfd.cz.
Ve vinohradském divadle ztvárňoval dramatické rváče a bouřliváky, kteří chtějí když ne bořit, tak aspoň předělávat svět, i psychologicky složité postavy zklamaných, zakřiknutých a psychicky narušených lidí. Hrál například ve Strindbergově Královně Kristýně, v Noci s leguánem od Tenesseeho Williamse nebo v Čechovových hrách. V roce 2008 byl za celoživotní mistrovství odměněn cenou Thálie.
Televize a film sice jeho talentu využívaly, ale až na výjimky jen v drobnějších rolích. Objevil se kupříkladu ve filmech Tarzanova smrt, Kdo chce zabít Jessii či Upír z Feratu. Výraznou byla jeho role upíra v televizním zpracování Stokerova románu Hrabě Drákula, kde díky svému uhrančivému vzhledu a síle svého psychologického herectví dokázal ztvárnit hraběte nanejvýš démonickým způsobem.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist