Ve věku 80 let zemřel zpěvák Karel Gott. Česko se s ním rozloučí státním pohřbem

Ve věku 80 let zemřel v úterý krátce před půlnocí zpěvák Karel Gott.

"S nejhlubším zármutkem v srdci oznamuji, že nás včera (v úterý), krátce před půlnocí, po těžké a dlouhé nemoci opustil můj milovaný manžel Karel Gott. Odešel doma, v tichém spánku, v kruhu své rodiny," sdělila jeho manželka Ivana Gottová.

Zpěvák Karel Gott trpěl akutní leukemií a ambulantně se léčil ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Uvedl to v polovině září na svém Facebooku. "Zhruba před rokem a půl se u mě objevila porucha krvetvorby v podobě myelodysplastického syndromu," uvedl Gott a doplnil, že i přes několik druhů léčby přešlo toto onemocnění v uplynulých měsících v akutní leukemii.

"Podstupuji ambulantní léčbu a dojíždím do nemocnice na kontroly, v rámci kterých lékaři sledují můj celkový zdravotní stav," uvedl Gott na Facebooku v reakci na dotaz, který mu ohledně jeho zdraví položil Blesk.

Gott, který byl nejslavnějším českým zpěvákem populární hudby, zároveň požádal média o respektování rodinného soukromí.

Gott bojoval se zdravotními problémy i v roce 2016. Už v té době ale prohlásil, že ani po těžké nemoci se nehodlá s hudební kariérou rozloučit. Letos v červenci kvůli akutnímu zápalu plic však zrušil představení na festivalu Benátská v Liberci, které mělo být jeho posledním letošním veřejným vystoupením. Na festivalu chtěl oslavit své 80. narozeniny, které připadly na 14. července.

Česko se s Gottem rozloučí státním pohřbem, jeho datum bude rovněž dnem státního smutku. Opatření schválila vláda. Rozhodnutí je podmíněno souhlasem Gottovy rodiny.

Úřad vlády má podle přijatého usnesení zajistit organizaci státního pohřbu, řekl Andrej Babiš (ANO). Kabinet také členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy ukládá zajistit vyvěšení státní vlajky na půl žerdi. Hejtmanům, primátorovi Prahy i dalších statutárních měst, starostům a vedoucím ostatních orgánů veřejné správy a moci pak vláda doporučuje totéž, dodal premiér.

Dvě kariéry Karla Gotta: V Československu razil moderní cestu a kopíroval západní hvězdy, v Německu musel být "někým jiným"

2. 10. 2019 ▪ 6 min. čtení

Karel Gott vydal skoro tři stovky alb, první už v roce 1965, na svém kontě má desítky milionů prodaných desek. Své poslední album s názvem Ta pravá vydal loni.

Populární byl též v Německu či Rusku.

Za trvající popularitu vděčil nejen talentu, ale i "neuvěřitelné pokoře k publiku a tvrdému přístupu k sobě samému", řekla o Gottovi zpěvačka Yvonne Přenosilová. Kolegové z branže ho také hodnotili jako profesionála a perfekcionistu, který se prý připravoval stejně zodpovědně na koncert v hale jako na vystoupení v domově důchodců. 

Během své šedesátileté kariéry nazpíval Karel Gott desítky hitů, z nichž převážnou většinu složil Karel Svoboda. K nejznámějším patří Lady Carneval (1968), Kávu si osladím (1972), Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš (1973), duety Zvonky štěstí (1984) a Čau, lásko (1986) nebo Když muž se ženou snídá (1992). Velkou popularitu si získala i titulní píseň animovaného seriálu Včelka Mája (1977), kterou Gott nazpíval v několika jazycích.

Hudební společnost Supraphon eviduje na 1300 nahrávek Gottových písní. Podle stránek fanoušků čítal jeho repertoár přes 2500 písní, včetně různých verzí jedné písně a včetně také asi dvou stovek duetů, které nazpíval například s Helenou Vondráčkovou, Evou Pilarovou, Lucií Bílou nebo Evou Urbanovou. Zhruba třetinu zpěvákova repertoáru pak tvořily songy v němčině, Gott ale zpíval i anglicky, italsky, španělsky, latinsky, rusky, slovensky, maďarsky, a dokonce i v jidiš.

V tuzemsku a v zahraničí, včetně například Británie, Japonska, USA či Kanady, se podle Gottových internetových stránek prodalo na 30 milionů zvukových nosičů.

Nejprodávanějším zahraničním albem (asi 4,5 milionu nosičů) se stalo LP Karel Gott (1977) nazpívané v ruštině. Nejprodávanějším albem v Česku (asi 1,56 milionu nosičů) jsou pak Vánoce ve zlaté Praze (poprvé vydané v roce 1969), za něž Gott dostal multiplatinovou desku Supraphonu (2004).

Dlouhý je i seznam zpěvákových ocenění. Například cenu Zlatý a Český slavík získal dvaačtyřicetkrát, poprvé za rok 1963 a zatím naposledy v roce 2017. Za minulého režimu byl zasloužilým (1977) a národním umělcem (1985), v roce 2009 mu tehdejší prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy. O státním vyznamenání pro Gotta uvažoval i současný prezident Miloš Zeman.

O Gottově úmrtí informují ve středu všechny hlavní zpravodajské televize a weby v Německu. Pro řadu z nich je to zpráva číslo jedna, zpěvák má totiž v zemi mnoho fanoušků. Jako o "přelomové zprávě" (breaking news) o Gottově smrti informovaly například televize n-tv a Welt nebo weby veřejnoprávní televize ARD, magazínu Spiegel či listů Süddeutsche Zeitung a Bild.

Právě web nejčtenějších německých novin patří k těm, kde je zpráva o úmrtí zpěváka tou hlavní. "Karel Gott je mrtvý," píše velkým písmem Bild, který informaci doplnil černobílou fotografií české hvězdy. Podobně jako další média připomíná Gotta jako "zlatý hlas z Prahy", který se proslavil mimo jiné písní Včelka Mája, kterou i v Německu zná několik generací posluchačů.

"V Karlu Gottovi zemřel velký tenor a zpěvák populární hudby," konstatuje Bild a připomíná, že Gott, který v poslední době bojoval s akutní leukemií, za svůj život prodal přes 50 milionů nahrávek.

"Velmi šarmantní Karel Gott očaroval generace posluchačů s písněmi jako Včelka Mája a Schicksalsmelodie. Pro řadu Čechů byl prostě jen Mistr - mistr populární hudby," konstatuje DPA, podle níž každá generace zná alespoň některý z Gottových hitů.

"Nejpozději s písní o Včelce Máje se Karel Gott prozpíval do srdcí německých fanoušků. Ve své vlasti byl oslavován jako legenda," poznamenává na svém webu televize n-tv, podle níž byl plzeňský rodák jednou z největších hvězd populární hudby.

Agentura DPA Gotta letos při příležitosti jeho osmdesátých narozenin popsala jako Sinatru Východu a zlatý hlas z Prahy a připomněla, že se vůbec nemusel stát zpěvákem. "Protože se rodilý Plzeňák vyučil elektromontérem v ČKD v Praze a vystupoval jen bokem." Za konečný průlom v jeho kariéře považuje agentura rok 1963, kdy Gott, který mezitím začal studovat na konzervatoři, poprvé vyhrál soutěž Zlatý slavík. Během další kariéry ji pak ovládl ještě 41krát.

Ze všech zpěvákových hitů agentura za ten nejznámější označila píseň Včelka Mája. "To jediné, co mě vede k zamyšlení, je to, že to vypadá, jako bych neměl žádné jiné velké hity," řekl letos ke slávě této písně Gott v rozhovoru pro časopis Stern. "Ale co si může zpěvák více přát než mít hit, který oslovuje řadu generací až dodneška?"

V červencovém rozhovoru Gott také přiznal, že v minulosti opakovaně uvažoval o možnosti opustit Československo a odejít na Západ. "Ale pak jsem myslel na to, že by to nebylo fér vůči mému publiku doma," uvedl.

Za peníze vydělané ve fabrice jsem sháněl desky, vzpomínal na své začátky Karel Gott

Karel Gott se narodil 14. července 1939 v Plzni, v roce 1945 se s rodiči přestěhoval do Prahy. Když ho v roce 1954 nepřijali na pražskou UMPRUM, vyučil se elektromontérem v ČKD v Praze-Vysočanech, kde pak i tři roky pracoval. Už od roku 1958 ale zpíval v pražských kavárnách Reduta či Vltava, kde vystupoval mimo jiné s orchestrem Karla Krautgartnera.

V roce 1960 byl přijat na Státní konzervatoř v Praze, kde vystudoval operní zpěv.

V roce 1963 nastoupil Gott do angažmá v Divadle Semafor, kde působil dva roky a kde pro něj Jiří Suchý a Jiří Šlitr napsali i dva jeho první hity - Oči sněhem zaváté a Zdvořilý Woody. V roce 1965 založil s bratry Jiřím a Ladislavem Štaidlovými Divadlo Apollo. Milníkem v Gottově kariéře bylo v roce 1967 šestiměsíční angažmá v hotelu New Frontier v Las Vegas. V USA pak zpíval ještě mnohokrát, vrcholem byly dva koncerty v newyorské Carnegie Hall (2000 a 2005).

Podstatný byl pro Gotta také pobyt v Německu, tehdy ještě západním. V roce 1968 reprezentoval Rakousko na Velké ceně Eurovize v Londýně (tehdy Československá televize ještě nebyla členem pořádající organizace). V koncertování v zahraničí tehdejší režim Gottovi nebránil, jak sám zpěvák řekl, "pro státní konto vydělával cenné devizy". Přesto uvažoval o emigraci, kterou si krátce také "vyzkoušel" - v roce 1968 a o tři roky později. V obou případech se vrátil.

Kromě zpěvu bylo Gottovou velkou láskou malování. První samostatnou výstavu měl v roce 1992 v Praze, vystavoval i v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Bratislavě či Moskvě. Zpěvák si zahrál v několika filmech, například v Kdyby tisíc klarinetů (1964), Slasti otce vlasti (1969) nebo v pohádkách Z pekla štěstí 2 (2001) a Když draka bolí hlava (2018). Na Gottových písních je postaven také muzikál Čas růží.

80 let s Karlem Gottem

Dalších 21
fotografií