Zemřel režisér trezorového filmu Všichni dobří rodáci Vojtěch Jasný. Bylo mu 93 let

Věku 93 let zemřel režisér, scenárista i odbojář Vojtěch Jasný, autor trezorového filmu Všichni dobří rodáci. ČTK to z pověření rodiny sdělil Vítězslav Tichý. Potvrdil to také mluvčí Slováckého divadla Josef Kubáník. Uherskohradišťské divadlo to také uvedlo na svém Facebooku. Jasný v minulých letech navštívil Letní filmovou školu v Uherském Hradišti i představení Slováckého divadla.

Jasný byl jedním z představitelů takzvané české filmové nové vlny. Začínal točit již v 50. letech, nejprve ve spolupráci s Karlem Kachyňou. Pozornost si později získal například filmem Až přijde kocour s Janem Werichem z roku 1963. Osudovým se stal Jasnému snímek Všichni dobří rodáci z roku 1968 o deziluzi moravského venkova po nástupu komunistického režimu a střetech při znárodňování majetku sedláků a kolektivizaci.

Všichni dobří rodáci vynesli Jasnému v Cannes roku 1969 cenu za režii a pozvání do poroty dalšího ročníku, ale také perzekuci ze strany československého totalitního režimu. Téhož roku Jasný emigroval a na čas zakotvil u západoněmeckých televizních zakázek. V emigraci na Západě natočil Jasný například v roce 1976 drama Klaunovy názory podle stejnojmenného románu německého spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Heinricha Bölla. V Československu Jasného filmy po emigraci režiséra na dvě desetiletí skončily v trezoru.

Mladší kolegové Jasného shodně označují za nadčasové Všechny dobré rodáky. "Já jsem Rodáky za život viděla xkrát a v každém novém čase ten film dokázal přinést něco dalšího. Myslím, že to je znakem děl, která přetrvají a jsou odrazem toho, co je v lidech věčné," řekla režisérka Alice Nellis. "Já sám pocházím ze sedlácké rodiny, moji rodiče byli kulaci. Vzpomínám si, že jsem poprvé film Všichni dobří rodáci viděl v kině v Prešově v nějakých 17 letech. Už tehdy mě hluboce dojal, protože jsem tam v jednotlivých postavách viděl předobraz lidí, které jsem znal ze své vesnice," uvedl režisér Fero Fenič.

Jasný prožil dramatický život plný zvratů. Za druhé světové války byl v odboji a britským agentem. Jeho otec, který Jasného přivedl promítáním v kelčské sokolovně k lásce k filmům, zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi. Zhruba od poloviny 80. let žil Jasný v USA.

Zvrat politických poměrů v Československu uvítal Jasný po listopadu 1989 dokumentem Proč Havel? z roku 1991. K filmařině se naposledy vrátil v roce 1999 dramatem Návrat ztraceného ráje.

Životem i dílem Jasného prostupoval mysticismus. "Film, to je krása, to je světlo," prohlásil režisér v minulosti. "Já nemyslím. Přijde na mě takové světlo. Když myslím, tak nejsem tak dobrý, jako když jednám spontánně," řekl.

"Myslím, že byl velký básník, svědek dějin a zároveň měl nějakou sebereflexi. Takže jsem se mu velice obdivoval," řekl režisér Jan Hřebejk. "I když je ta zpráva (o úmrtí Jasného) smutná, tak ji beru jako příležitost, přemýšlet o tvorbě jednoho z největších českých filmových tvůrců," dodal.

V posledních letech Jasný navštěvoval Letní filmovou školu v Uherském Hradišti a také tamní Slovácké divadlo. "Hráli jsme Rychlé šípy v Přerově a byl u toho i on. Pořád na tu jeho dětskou radost, s jakou Mirka Dušína a jeho kamarády sledoval, vzpomínáme," uvedlo v sobotu divadlo na facebooku v reakci na zprávu o úmrtí Jasného. "Překvapilo mě, jak byl upřímný, vstřícný, jak jsme si hned povídali. Povídal mi, jak natáčel filmy," řekl mluvčí a herec Slováckého divadla Josef Kubáník, který se s Jasným několikrát setkal.

Zesnulého režiséra si připomene jeho rodné město Kelč na Vsetínsku. "Uvidíme ještě, jakou zvolíme formu. Jednou z možností je například projekce jeho filmů," řekl starosta Kelče Karel David (nez.). "Byl to nejen rodák, ale i čestný občan města. Je mi to velmi líto," dodal.