„Podmanivé dílo potvrzující sílu umění.“ Nobelovu cenu za literaturu získal Maďar László Krasznahorkai, inspirovat se nechal i Franzem Kafkou

Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.

Švédská akademie dnes ocenila „podmanivé a vizionářské dílo, které uprostřed apokalyptického teroru znovu potvrzuje sílu umění“. Krasznahorkai je druhým Maďarem, který získal Nobelovu cenu za literaturu – po Imrem Kertészovi, který ji obdržel v roce 2002. Už v roce 2015 získal jiné prestižní literární ocenění, Mezinárodní Man Bookerovu cenu.

Krasznahorkai patřil do okruhu spisovatelů, jejichž jména byla skloňována mezi favority na získání Nobelovy ceny. Mezi nejznámější díla tohoto literáta patří hned jeho prvotina, román Satanské tango z roku 1985, který zkoumá témata postmoderní dystopie a melancholie. Dílo o zkáze, prázdnotě a beznaději popisuje příběh posledních zoufalých obyvatel zchátralé maďarské kolektivní farmy.

Román zachycuje život v rozpadající se vesnici v komunistickém Maďarsku ve 12 kapitolách, z nichž každá se skládá z jednoho odstavce. Maďarský režisér Béla Tarr na základě této literární předlohy natočil více než sedmihodinový film. Tarr adaptoval také spisovatelův román z roku 1989 Melancholie odporu, který se rovněž odehrává v pustém prostředí komunistické éry.

Psaní knih je obdobný byznys jako třeba výroba bot. Jak se stát nejen slavným, ale i bohatým spisovatelem?

26. 9. 2025 ▪ 9 min. čtení

V češtině Krasznahorkaiovi vyšly romány Satanské tango a Od severu hora, od jihu jezero, od západu cesty, od východu řeka.

K udělení Nobelovy ceny rodákovi z města Gyula u hranic s Rumunskem na Facebooku blahopřál maďarský premiér Viktor Orbán. „Pýcha Maďarska, první vítěz Nobelovy ceny z Gyuly, László Krasznahorkai. Blahopřeji!“ napsal Orbán. Agentura AP píše, že Krasznahorkai je přitom důrazným kritikem autokratického premiéra, zejména kvůli údajně nedostatečné podpoře jeho vlády Ukrajině po ruské invazi. V rozhovoru s časopisem Yale Review se letos údajně Krasznahorkai ptal: „Jak může být země neutrální, když Rusové napadnou sousední zemi?“

„Hypnotický spisovatel“

Podle agentury AFP bývá Krasznahorkai popisován jako „hypnotický spisovatel“ s náročným stylem a melancholickým, až apokalyptickým dílem. Sám spisovatel svůj náročný styl, charakteristický velmi dlouhými větami, popsal jako „realitu zkoumanou až do bodu šílenství“. Za jeden ze svých inspiračních zdrojů uváděl pražského spisovatele Franze Kafku a toto jméno zaznělo i ve zdůvodnění udělení Nobelovy ceny. „László Krasznahorkai je velký epický spisovatel středoevropské tradice, která sahá od Kafky po Thomase Bernharda a vyznačuje se absurdností a groteskní výstředností,“ uvedla akademie.

Nobelův výbor Švédské akademie, což je švédský vědecký ústav primárně pro švédský jazyk a literaturu, každoročně rozhoduje o laureátech literárních Nobelových cen.

V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Ocenění získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance. V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky. Ve středu pak akademie sdělila, že laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Japonec Susumu Kitagawa, britský vědec působící v Austrálii Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Ocenění získali za výzkum metalo-organických sítí.

V pátek se vyhlašování ze Stockholmu přesune do Osla, kde norský Nobelův výbor oznámí cenu za mír. O tuto Nobelovu cenu v posledních týdnech projevil zájem americký prezident Donald Trump. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.

Laureáti ceny oficiálně převezmou na ceremonii ve Stockholmu 10. prosince, tedy na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela. Každé ocenění je spojeno s finanční odměnou ve výši 11 milionů švédských korun (téměř 24,5 milionu korun českých). Jednotliví nositelé rovněž dostávají 18karátovou zlatou medaili a diplom.