Ve věku 91 let zemřela francouzská herečka Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová legenda Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let. Uvedla to agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V listopadu se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. S aktivní hereckou dráhou Bardotová skončila v 70. letech, v posledních desetiletích se věnovala ochraně práv zvířat.

„Nadace Brigitte Bardotové oznamuje s obrovským smutkem úmrtí své zakladatelky a předsedkyně, paní Brigitte Bardotové," stojí v prohlášení, která citují francouzská média. Ta mluví o úmrtí jedné z posledních legend zlaté doby francouzské kinematografie.

Herečka zemřela v neděli ráno ve své vile v Saint-Tropez, uvedla agentura AFP. V říjnu byla hospitalizovaná kvůli operaci v Toulonu, pak se vrátila domů na léčení.

Sexsymbol (nejen) 60. let Brigitte Bardot zemřela ve věku 91 let. „Až do konce budu bojovat,“ psala loni HN

28. 12. 2025 ▪ 4 min. čtení

Francouzská herečka Brigitte Bardotová byla filmovou ikonou i sexuálním symbolem své doby, ženy se v ní viděly, muži po ní toužili. Poznala ale i odvrácenou tvář popularity, kdy se stala doslova štvanou zvěří. Smysl života nakonec nakonec zřejmě našla, více než půl století se bila za práva zvířat. Ve Francii prosadila například zákon o milosrdnějším způsobu zabíjení na jatkách. Bardotová, která nyní zemřela ve věku 91 let, ale byla známá i blízkostí k extrémní pravici.

Svými názory a životním postojem vyvolávala Bardotová odjakživa pozdvižení, k budování fenoménu BB tak trochu sama i přispívala. „Chtěla bych být dobrá herečka, ale je to nudné ... jsem raději sexy,“ řekla jednou. Jenže po deseti letech na vrcholu slávy jí popularita přerostla přes hlavu a v září 1960 se dokonce pokusila o sebevraždu. Tehdy už za sebou měla řádku filmů s hereckými esy, jakými byli Jean Gabin, Alain Delon, Marcello Mastroianni či Lino Ventura.

Kariéru Bardotová zahájila jako dívka z titulní strany módního časopisu Elle. Její výrazné rysy a útlý pas zaujaly francouzské filmaře natolik, že ji v 18 letech obsadili do snímku Vesnička v Normandii (1952). A díky dalšímu filmu s názvem Manina, děvče bez závoje (1952) se jako dcera strážce majáku v odvážných bikinách stala hereckým idolem. A to navzdory tomu, že kritici Bardotové vyčítali nevýrazný hlas a přepečlivou výslovnost.

V dětství prý přitom bůhvíjak krásná nebyla, nosila brýle a pak i rovnátka. „Byla jsem vychovávaná hodně měšťácky a velice přísně,“ vzpomínala na dobu, kdy ji ještě zdobily přírodní tmavé vlasy. Původně se chtěla věnovat baletu, jenže příliš vyrostla. Herectví si prosadila navzdory všem i rodině. Jeden člověk ji však podporoval – režisér Roger Vadim, do kterého se v 16 letech bláznivě zamilovala, když jí dával první lekce herectví. O dva roky později se vzali.

„Bude z tebe neuskutečnitelný sen ženatých mužů,“ říkal jí Vadim. Brigitte si odbarvila vlasy a společně natočili film ...a Bůh stvořil ženu (1956). Prudérní Francie utrpěla šok, zato Amerika šílela. „Od časů Sochy svobody žádná Francouzka neozářila tak intenzivně Ameriku,“ napsal časopis Life. Vadimův film vrhl BB do snímků plných vášně, z nichž ale jen pár překročilo hladinu průměrnosti. Z ní vybočilo mj. Pohrdání (1963) , který s ní natočil čelný představitel francouzské nové vlny Jean-Luc Godard.

Vegetariánka Bardotová si dále zahrála ve filmech Velké manévry (1955), Pařížanka (1957), Soukromý život (1962), Viva Maria! (1965) nebo Rumový bulvár z roku 1971. O tři roky později přišel do kin poslední, šestačtyřicátý film s BB v hlavní roli: Příběhy velmi dobrého a veselého Colinota Trousse. Herečce bylo 39 let. „Opustila jsem film, aby on neopustil mě,“ vysvětlila svůj ústup ze slávy unavená držitelka řádu Čestné legie, který obdržela v roce 1984 ke svým padesátinám.

Pařížská rodačka si koupila dům v Saint-Tropez, odkud se rázně pustila do celosvětového boje za práva zvířat. Na jejich ochranu také založila v roce 1986 vlastní nadaci. V 90. letech BB mimo jiné ostře vystupovala proti podmínkám dostihů při Velké pardubické. K jejím největším úspěchům patří prosazení takzvaného „zákona Bardotové“, podle něhož se na jatkách ve Francii smějí zabíjet zvířata jen pomocí „milosrdné“ elektrické pistole. Herečka také vehementně kritizovala používání kožešin v módním průmyslu.

BB, která se svého času stala modelem pro bustu Marianny, symbol Francouzské republiky, nerada mluvila o svém soukromí i herecké minulosti. O to víc překvapila, když v 90. letech vydala dvoudílné paměti, v nichž se nelítostně rozepsala na úkor bývalých partnerů a otevřeně vylíčila své negativní pocity, když s druhým manželem, hercem Jacquesem Charrierem, čekala syna Nicolase. Třetím manželem Bardotové byl pak německý průmyslník, fotograf a playboy Gunter Sachs.

Počtvrté a naposledy se Bardotová provdala v roce 1992 za podnikatele Bernarda d'Ormala, někdejšího poradce krajně pravicového politika Jeana-Marie Le Pena. Ke krajní pravici měla blízko, francouzští soudci dokonce herečku již několikrát potrestali za podněcování k rasové nesnášenlivosti a diskriminaci islámské víry. „Francii zamořili muslimští vrazi ovcí,“ prohlásila například v roce 1997.

Před čtyřmi roky pak dostala pokutu ve výši 20 000 eur (zhruba přes půl milionu korun) za urážku kvůli dopisu, v němž v roce 2019 označila obyvatele ostrova Réunion za zdegenerované barbary. Bardotová v dopise adresovaném prefektovi zámořského departementu v Indickém oceánu kritizovala, jak se na ostrově zachází se zvířaty.