Když jede Jan Basař na setkání Asociace soukromého zemědělství do Prahy, vstává kolem třetí hodiny ráno. Ještě za tmy sedá na kolo. A vyráží ze své farmy v Prosečném, vesnici nedaleko Vrchlabí. Bere to přes Jičín, mezi dálnicemi, kolem Dětenic. Cesta do hlavního města mu trvá zhruba pět hodin.
„Kolo je můj koníček. Na farmě se mu moc věnovat nedá, protože když je hezky, jsme na poli,“ usmívá se. Během cesty má čas přemýšlet. Právě na kole si často urovnává myšlenky. Některé z nich pak se svými bratry převádí do praxe na farmě. „Nejsme hospodáři, kteří třicet let dělají všechno stejně. Naopak děláme někdy poměrně zásadní změny,“ říká regionální předseda organizace, která celorepublikově sdružuje menší a střední soukromé hospodáře.
Jan je nejstarší ze tří bratrů, kteří hospodaří na rodinné Farmě Basařovi. Spolu se sourozenci Ondřejem a Jiřím převzal statek po rodičích. Dnes se o něj starají všichni – s manželkami i dětmi. A dělají to jinak, než je většina zemědělců zvyklá. Ostatně i díky tomu získalo hospodářství před čtyřmi roky titul Farma roku.
Co se dočtete dál
- Jak přesně Basařovi aplikují principy regenerativního zemědělství na svých polích
- Jak eroze a extrémní počasí přiměly farmu ke změně hospodaření
- Jak funguje jejich bioplynová stanice a jaký má ekonomický dopad
- Proč zrušili chov mléčných krav a jak přešli na masný skot
- Jak provozují vlastní bourárnu, e‑shop a automaty na maso
- Jak vypadá rodinné řízení farmy a jak řeší nástupnictví
- Jaké konkrétní úspory a změny přineslo neorání (energie, práce, stroje)
- Jak veřejnost a sousední zemědělci reagují na jejich praktiky a polní dny
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
