Chtěl psát historické romány, proslavil jej Sherlock Holmes. Detektiva utopil, pak jej musel křísit

Pro dějiny populární literatury je dnešek zásadním dnem. Právě před sto padesáti lety, 22. května 1859, se v Edinburghu narodil Arthur Conan Doyle, duchovní otec nejslavnější fiktivní postavy, Sherlocka Holmese, která jediná má heslo v Britské encyklopedii. Inspirován Edgarem Allanem Poem, Emile Gaboriauem i vlastním učitelem Josephem Bellem přivedl Doyle na svět Holmese v románu Studie v šarlatové (1887) a úspěchem asketického hrdiny byl zprvu šokován, protože chtěl psát spíš historické romány. Nevyšlo to.

"Zvedá se mi žaludek, jenom když na Holmese pomyslím," psal milované mamince a vysnil si zločinného profesora matematiky Jamese Moriartyho, kterýžto výlupek si nebral servítky, Sherlocka vylákal do Švýcarska a v povídce Poslední případ (1893) ho s vášní strhl do Reichenbašských vodopádů (tehdy, před stavbou elektrárny, děsuplnějších než dnes).

Oživení za pět tisíc dolarů

Jenže zájem o pátrače neochaboval, naopak rostl a Doyla dovedl až k napsání mistrovského románu Pes baskervillský (1902, česky naposled přeložil František Gel), ale i k povídce Prázdný dům (1903) ve které Holmese oživil. Uvolil se k tomu ale až za pět tisíc dolarů.

Holmes mezinárodní. Ruský s anglickými titulky

Sám sebe ale naštěstí Doyle pro práci nijak moc křísit nemusel a právem je dodnes připomínán jako muž energie a mnoha talentů. Nebyl jen teoretik, ale osvědčil se také jako detektiv a Scotland Yard využil pouta, která on předtím popsal. Už počátkem dvacátého století propagoval Doyle tunel pod kanálem La Manche a nezradil úplně ani původní profesi uznávaného lékaře. Přestože byl v nitru až překvapivě jemný, zůstal tento obr i sportsmenem. Ragby, kriket, hokej, těžká váha na žíněnce, jako rozhodčí řídil mistrovství světa v boxu a jeden čas byl nejlepším fotbalovým obráncem hrabství.

Ve dvaapadesáti jel rallye Německo - Anglie - Skotsko a létal v prvních letadlech, což ho inspirovalo k povídce Hrůza z výšek. Zde vysnil obdobu (ohavných) hlubokomořských ryb, ale v atmosféře! S první ženou jezdil na tricyklu, v Norsku bruslil, v Alpách jako první člověk na lyžích překonal nebezpečný průsmyk. Stal se jedním z pořadatelů čtvrté olympiády v Londýně (1908), a když se malý Ital Pietri pár kroků před cílem maratonu zapotácel, popadl jej Doyle za loket a dostrkal do cíle.

Kosti se dají zfalšovat 

"Nic víc není proti přírodě nežli všednost," napsal a přátelil se s legendárním mágem Harry Houdinim (1876 až 1926). Sám ovšem kouzlil perem a taky mystifikovat uměl grandiózně. Aby napálil venkovského souseda, geologa-amatéra, zfalšoval lebku "mezičlánku mezi opicí a člověkem", zaranžoval úlomky v lomu a nejen soused, nýbrž ani vědci lebku z Piltdownu (rázem se proslavila) neprokoukli, přičemž Doylovi prošla i "prehistorická kost" ve tvaru kriketového míčku, prý: Důkaz manuální zručnosti pralidí. Do románu Ztracený svět (1912) ovšem paralelně umístil i větu: Kosti se dají snadno zfalšovat, když je člověk dost chytrý a má k tomu potřebné náčiní. Nikomu ale stejně nic nedošlo a "tajemství Piltdownu" bylo tak odhaleno až půl století po Doylově smrti.

Baskervillský pes, ze snad nejslavnějšího Doylova románu, není zcela vysněný. Každý kraj Anglie i Irska má psí legendu. Východ náleží Černé stvůře, v Lancashire se báli vyjícího Skrikera, Staffordshire měl Měkkou tlapu... a Británie zná Hergesta, obdobu Divokého lovce. Ten byl provázen psem se svítícíma očima a s plamenným jazykem. V srpnu 1577 zabil dva lidi za bohoslužby v Bongay v Suffolku, dalšího popálil. Útok zopakoval v Blythburgu a na dveřích chrámu dodnes ukazují "stopy žhavých drápů". Šlo o kulové blesky? Ve vrchovině Dartmoor je každopádně křižovatka s keltským křížem. Koncem devatenáctého století tu našli muže po mrtvici a v půdě byly obří psí stopy. Smečka štvala muže, až umřel hrůzou, říkalo se a doložena je Doylova vycházka Norfolkem z dubna 1901, během které vyslechl právě tuhle historku.

Holmesologové na stopě papírny u Ohře

Pro členy holmesologických společností, kterých je po světě několik set, je Doyle renesanční osobností, která ovládala mnoho oblastí lidské činnosti, i ztělesněním gentlemanství a boje za spravedlnost. "Kdo si přečte jeho dopisy či novinové články, zjistí, že to byl společensky angažovaný a čestný člověk, když viděl páchat bezpráví, hluboce se ho to dotklo a jako rytíř ve zbroji vyjel na pomoc," říká prezident České společnosti Sherlocka Holmese Aleš Kolodrubec.

Průzkum: Češi koupí ročně 24 knih, dají za ně 2,5 tisíce - čtěte ZDE

Půvab vonící tiskárnou: Prohlédněte si nejkrásnější české knihy roku 2008 - čtěte ZDE

Geislerová vychovává děti Magorem - čtěte ZDE

Členové holmesovských společností se nejen scházejí při soutěži z pokuřování z dýmky či pořádání besed na holmesovská témata, ale zabývají se i rozkrýváním zajímavostí z Doylova díla. Česká společnost tak za svůj největší objev považuje potvrzení existence české papírny. V povídce Skandál v Čechách, která se sice v Čechách neodehrává, ale jsou v ní odkazy na české země, Holmes podle vodoznaku určil, že důležitý papír byl vyroben v Chebu.

Lyžař, gentleman, spiritista

O existenci tamní papírny se dlouho nevědělo, o zaniklé továrně se dozvěděl až nedávno jeden z českých holmesologů. Papírna na břehu Ohře vyráběla ruční papír až do roku 1904, na jejím místě je dnes přehrada. "Dnes jen tušíme, kde pod hladinou jsou zbytky té papírny," říká Kolodrubec. V roce 2007 svůj objev prezentoval český spolek 60 zahraničním kolegům. "Byli jsme rádi, že holmesologům s dlouho tradicí můžeme ukázat něco zajímavého," doplnil.

Působil ale i jako válečný zpravodaj, byl aktivní v politice a zasazoval se za dodržování práva protiprávně odsouzených. Věnoval se také sportu, byl jedním z prvních automobilistů v Británii. "Díky němu se ve Švýcarsku rozvinulo lyžování," připomíná Kolodrubec. Ke konci života se Doyle obrátil ke spiritismu a stal se jeho šiřitelem, napsal o něm celou řadu článků a publikací.