Fischer: Prodaná nevěsta patří k české národní identitě stejně jako hymna.

Slavnostní provedení Smetanovy Prodané nevěsty bylo v pondělí večer v Národním divadle oslavou Dne české státnosti a svátku zemského patrona, svatého Václava. Večer se konal pod záštitou a za účasti předsedy vlády Jana Fischera a dalších členů kabinetu i ostatních politiků. Z představení se také pořídil záznam a během dne si lidé mohli prohlédnout výstavu originálních rukopisů slavné opery a další cenné dokumenty s ní spojené.

Den české státnosti je podle premiéra vedle výročí vzniku samostatné republiky nejvýznamnějších českým státním svátkem. Je to pevný bod naší identity, říká, že jsme Češi a že jsme Evropané, uvedl Fischer.

Zatímco 28. říjen připomíná tradici republikánskou, svátek svatého Václava připomíná tradici národní. Bez svatého Václava by nebyl říjen 1918, neexistovalo by národní povědomí a touha, aby tato identita zazněla v samostatném státě, uvedl premiér.

Podle Fischera patří Prodaná nevěsta k české národní identitě podobně jako státní hymna. "Prodaná nevěsta k nám stále promlouvá přes nános věků svojí lidovostí, srozumitelným a ve svém základu stále platným příběhem. Nejde o zvetšelý muzeální kus, který se jen opráší u příležitosti významného výročí," uvedl Fischer ve svém textu na internetových stránkách úřadu vlády.

Slavnou operu vidí jako svědka a odraz života českého národa, jeho dějinných zvratů, doby prosperity i doby úpadku, svobody i nesvobody. "Je posilou v čase ohrožení a zní upřímnou veselostí ve šťastných časech," doplnil.

Den české státnosti se u příležitosti svátku českého knížete Václava v den výročí jeho mučednické smrti slaví letos podesáté. Svatováclavská tradice sehrála v českých dějinách významnou roli. Kníže Václav začal již od konce 10. století jako světec reprezentovat a ochraňovat panovnickou dynastii, posléze se stal patronem celého českého národa. 

V Prodané nevěstě vytvořil Bedřich Smetana zakladatelské dílo moderní české opery, které je nejen evergreenem českého divadla, ale stalo se i součástí světového operního repertoáru.

Zatím poslední nastudování Prodané nevěsty, v pořadí už dvacáté, mělo v Národním divadle premiéru před rokem. Její režii svěřila dramaturgie poprvé ženě - Magdaleně Švecové. Ta si ke spolupráci přizvala scénografa Petra Matáska, kostýmní výtvarnici Zuzanu Přidalovou a choreografku Ladislavu Košíkovou.

Prodaná nevěsta zaznívá z jeviště Národního divadla téměř nepřetržitě od samotného počátku dodnes. V posledních letech se již stalo tradicí, že každé nové umělecké vedení opery vytváří vlastní inscenaci Prodané nevěsty, do níž vtěluje své divadelní vize a myšlenky. Jednou jsou v tomto díle odehrávajícího se na české vesnici zdůrazňovány jeho poetické kvality, jindy realistická syrovost, grotesknost nebo hravost.