Čas singlů: Digitální prodeje zachraňují hudební průmysl. Je to ale málo

Lidé si kupují méně kompaktních disků s hudbou a ani tyto ztráty zatím nenahradí ani rostoucí digitální prodeje - takové jsou hlavní zprávy ze statistik, které v USA a Velké Británii zveřejnily místní organizace hudebního průmyslu.

Prodej všech formátů hudby se v Americe ve srovnání s rokem 2008 zvedl o 2,1 procenta, ale propadat optimismu by nebylo na místě - vždyť celkové tržby prodejců klesly o deset procent.

Může za to především fakt, že hudební fanoušci v internetových obchodech dávají přednost jednotlivým skladbám před celými deskami. Hudební alba (ať už ve formátu kompaktu, vinylu nebo jako digitální balíček) hlásí oproti roku 2008 pokles o 12,7 procenta.

Singly zlomily rekord

Prodejní návyky hudebních fanoušků se dramaticky mění a dokreslují to statistiky britské pobočky nahrávacího průmyslu BPI, podle nichž se vloni na ostrovech prodal rekordní počet singlů - 152,7 milionu.

Devadesát osm procent z nich si ale lidé koupili v internetových obchodech v podobě digitálního souboru a z něho mají hudební vydavatelé menší zisk než z "fyzického" kompaktu.

Na tento trend globálně doplácejí také kamenné obchody s hudebninami - specializovaných prodejen už zbyla jen hrstka a hudba postupně dostává menší prostor i v super- a hypermarketech.

Propad zisků nezastavila ani smrt Michaela Jacksona nebo remasterované reedice desek The Beatles hojně propagované médii.

Král popu, jenž zemřel na konci června na zástavu srdce, prodal vloni po celém světě přes 23 milionů svých desek a stal se suverénně nejúspěšnějším interpretem roku 2009. Posmrtné výdělky odhadované na 150 milionů dolarů z něho udělaly nejlépe vydělávajícího umělce loňského roku.

Ze živých interpretů se nejlépe dařilo americké zpěvačce Lady GaGa, jejíž příznačně nazvané debutové album Fame (Sláva) vyšlo už v roce 2008, ale žebříčky po celém světě s ním dobyla teprve vloni. Celkově se desky prodalo přes osm milionů.

Digitální prodeje znovu vloni vylepšily svá maxima, nicméně tentokrát se nárůst mírně zpomalil, což přidělává šéfům hudebního průmyslu vrásky na čele. Odborníci nicméně předpovídají, že zisky z digitální hudby by mohly zisky z fyzických nosičů překonat už letos.

Vše ale zároveň nasvědčuje tomu, že na obzoru je nová konzumní revoluce - lidé si už nebudou hudbu stahovat do počítače, ale poslouchat ji přímo z internetu. "Zatímco první generace hudebních služeb byla postavená na legálním stahování, té příští bude pravděpodobně dominovat předplatitelský model," předpovídá analýza Paula Verna z poradenské firmy eMarketer.

Záchranný jukebox

Byl to právě příznivý dopad aktuálně největšího internetového "jukeboxu" Spotify, který způsobil, že poprvé za celou dekádu se zastavil pád hudebního průmyslu ve Švédsku.

Už v listopadu loňského roku hlásila místní pobočka organizace IFPI osmnáctiprocentní nárůst prodejů hudby. Reklamou a předplatným financovaný Spotify vznikl ve Švédsku (nyní má sídlo v Londýně) a je v zemi velmi populární.

Dalším udávaným důvodem švédského zázraku je úspěšné tažení proti pirátům, jež umožnily nové zákony uvedené v platnost loni v dubnu. Umožnily mimo jiné i trestní stíhání majitelů serveru The Pirate Bay.