Přibližně pětina děl zapůjčených na rozsáhlou škrétovskou výstavu, která začne 26. listopadu ve Valdštejnské jízdárně a v Jízdárně Pražského hradu v Praze, pochází od soukromých sběratelů. Výstava nabídne celkem 400 exponátů, převážně maleb barokního umělce Karla Škréty a jeho současníků.
Dva takové významné obrazy ze zahraniční soukromé sbírky dnes Národní galerie (NG) představila novinářům.
Prvním je Škrétova raná práce Hra o jablko z let 1635 až 1638. Druhý obraz se nazývá Podobizna mladého muže a neví se, kdy vznikl ani kdo ho namaloval. Na zadní straně plátna je sice velký nápis Carlos Screta, podle odborníků nicméně obraz Škréta nemaloval.
Přestože Škréta není autorem portrétu mladíka, na výstavu podle Víta Vlnase z NG nepochybně patří. Obraz totiž zřejmě zachycuje mladého Ferdinanda Eusebia Miseroniho - muže, kterého Škréta namaloval jako jednu z postav na slavné Podobizně řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny.
Na Škrétově obraze mohlo být Ferdinandovi přibližně 24 let, na dnes představeném obraze je zpodobněn muž o něco málo starší.
Karel Škréta se s Ferdinandem Eusebiem Miseronim přátelil, Miseroni byl správcem uměleckých sbírek na Pražském hradě a malíř od něj dostával zakázky na restaurátorské práce.
Portrét je malý, je malován olejem na plátno o rozměrech 53 na 42 centimetrů. Podle odborníků je možné, že jde o výřez většího obrazu. V 17. století se totiž zpravidla portrétovalo i s tělem, kdežto tento obraz zachycuje pouze obličej a kousek hrudi.
Hra o jablko také není velký obraz, plátno má rozměry 45,8 na 49 centimetrů. Jsou na něm zobrazeny dvě dvojice malých andílků, které si hrají s jablkem. Jedná se o antický výjev. Až v roce 2001 označil historik umění Jaromír Neumann obraz za dílo Karla Škréty. Opíral se mimo jiné o nalezené písemnosti Škrétova syna, které autorství potvrzují. Do té doby byl za autora obrazu považován francouzský malíř Nicolas Poussin.
Oba dnes představené obrazy jsou majetkem soukromých sběratelů, kteří si nepřejí zveřejnit své jméno. Většina exponátů pochází z muzeí, galerií, kostelů, far, univerzit a podobně. V září například restaurátoři sejmuli několik velkých obrazů Škréty z oltáře a stěn Týnského chrámu na Staroměstském náměstí.
Výstava Karel Škréta (1610–1674): Doba a dílo potrvá od 26. listopadu do 10. dubna příštího roku. S výstavou souvisí několikaletý rozsáhlý vědecký projekt o Škrétovi a jeho díle podpořený takzvanými norskými fondy.
