Cenu Josefa Škvoreckého získal prozaik Emil Hakl

Emil Hakl je po Janu Novákovi, Petře Hůlové a Tomáši Zmeškalovi čtvrtým nositelem tohoto ocenění.

Do užší nominace letos porota vybrala vedle vítězné knihy také román Na krásné modré Dřevnici čerstvého laureáta Státní ceny za literaturu Antonína Bajaji, druhý díl pamětí Ivana Klímy Moje šílené století, román Petry Hůlové Strážci občanského dobra a rovněž Vyhnání Gerty Schnirch Kateřiny Tučkové.

Emil Hakl (1958) debutoval jako básník, vydal sbírky Rozpojená slova (1991) a Zkušební trylky z Marsu (2000). V roce 2001 vyšla jeho první prozaická kniha, povídkový soubor Konec světa ihned Emila Hakla zařadil mezi nejpozoruhodnější české prozaiky.

Na Konec světa autor později navázal dalším povídkovým souborem O létajících objektech (2004). Vedle toho se ale Emil Hakl pustil také do rozsáhlejších textů, v roce 2002 tak vydal román Intimní schránka Sabriny Black a o čtyři roky později Let čarodějnice.

Největší ohlas dosud měla novela O rodičích a dětech z roku 2002, která popisuje procházku pražskou Stromovkou, při níž probíhá rozhovor mezi stárnoucím synem a postarším otcem. Kniha byla nejen oceněna Literou za prózu, ale také se dočkala překladu do několika jazyků i filmové podoby. Režisér Vladimír Michálek do hlavních rolí obsadil Davida Novotného a Josefa Somra.

Na novelu O rodičích a dětech Emil Hakl letos tematicky navázal v knize Pravidla směšného chování. Obsahuje tři volně propojené prózy, jejichž hlavním hrdinou je znovu autorovo alter ego, přičemž prostřední část je opět synovsko-otcovským dialogem, který se ovšem mění v monolog, neboť otec umírá.

„Chtěl jsem uzavřít některé tematické okruhy z předešlých knih, posunout je do definitivní podoby a dál se jimi nezabývat. Začít psát jinak, pokud vůbec,“ řekl Emil Hakl v rozhovoru pro HN o oceněné knize.