Recenze: V genetickém thrilleru Mendelův trpaslík se Mawer vrátil do Brna

Britský spisovatel Simon Mawer působí v českém literárním prostředí jako zjevení. Loni nadchl čtenářskou obec románem Skleněný pokoj, nyní mu v češtině vychází i jeho dosud nejslavnější dílo, "genetický thriller" Mendelův trpaslík. Český překlad trpaslíka se oproti originálu zpozdil o víc než třináct let - v roce 1997 knihu zařadil list The New York Times mezi nejpozoruhodnější díla britské literatury konce dvacátého století.

Zatímco v anglosaském světě se Simon Mawer dávno etabloval jako autor řady bestsellerů - už za debut Chiméra získal v roce 1989 McKitterickovu cenu - do českého povědomí se plně zapsal teprve vloni - právě románem Skleněný pokoj, který mu vynesl nominaci na prestižní Man Bookerovu cenu, ale i pozornost českých recenzentů.

Příběh Skleněného pokoje se odehrával v brněnské vile Tugendhat. Simon Mawer dohledal osudy prvních majitelů vily, kteří byli během nacistické okupace kvůli židovskému původu nuceni emigrovat. Mawer změnil jména, domyslel si dějové linky a na pozadí románu vylíčil dějiny mladé československé republiky v první polovině dvacátého století.

Biolog s vášní pro Česko

Nyní Simon Mawer českým čtenářům předkládá svůj další "moravský" román. V něm se rozhodl vylíčit pozoruhodný příběh zakladatele moderní genetiky, brněnského kněze a opata augustiniánského kláštera ve Starém Brně Johanna Gregora Mendela, který svými pokusy s křížením hrachorů a fuchsií v polovině devatenáctého století založil novou vědu, zkoumající zákony dědičnosti a genetických dispozic. Mendelův život a objevy jsou však jen jednou z mnoha dějových linií románu. Simon Mawer totiž příběh vypráví ústy Mendelova vzdáleného - fiktivního - příbuzného, uznávaného profesora moderní genetiky Benedicta Lamberta. Ten se rozhodne s odkazem na svého moravského praprastrýce pátrat po příčině vlastního onemocnění.

Profesor Lambert, světově uznávaný odborník na genetické poruchy, je totiž od dětství stižen achondroplastickým nanismem. Trpaslictvím. Geniální vědec a brilantní řečník měří jen 127 centimetrů. Nemoc, která z něj podle jeho slov udělala "odpornou zrůdu", chce Lambert vymýtit objevením genu, který chorobu způsobuje.

Thriller i učebnice genetiky

Vědec, který studiu vlastní genetické choroby zasvětí prakticky celý život, je díky Mawerovu vyprávění neobyčejně plastickou figurou. Lambert dokáže svůj osud odmalička nahlížet se svérázným sarkastickým humorem a všudypřítomnou ironií. Brilantní jsou třeba epizody z Lambertova studentského života: kupříkladu moment, kdy excelentnímu absolventovi katedry biologie jeho studijní poradce namísto dalších univerzitních studií jako nejvhodnější zaměstnání nabídne práci v cirkuse.

Lambert se - také pro větší autenticitu "vědeckého" románu - i o těch nejobyčejnějších věcech vyjadřuje odbornou terminologií. Simon Mawer rovněž díky biologickému vzdělání běžně a bez vysvětlivek žongluje s termíny jako autozomální dominantní dědičnost, dolichocefalický recesivní fenotyp nebo heterozygotní gameta, a to i ve chvíli, kdy hrdina popisuje nejkrásnější spolužačku. Celé odstavce jsou někdy samoúčelně věnovány objasňování základních principů eugeniky, historii jednotlivých chromozomálních objevů, poznámkám z vědeckých konferencí.

Zlom přichází ve chvíli, kdy se doktor Lambert rozhodne věnovat své dávné lásce vlastní genetický materiál, neboť se jí s manželem nedaří otěhotnět. Profesor Lambert totiž už objevil svůj vadný gen. A má šanci prostřednictvím umělého oplodnění zahubit všechna embrya, která nesou vadnou genetickou zátěž. Trpaslík tedy může, ale nemusí zplodit zdravé dítě. V tu chvíli Lambert poprvé čelí základním etickým otázkám: smí vědec ve snaze dosáhnout odborného úspěchu svévolně rozhodovat o životě a štěstí ostatních? Je krutá zkušenost s vlastní genetickou mutací oprávněním k rozhodování o tom, kdo se narodí, či nenarodí?

Simon Mawer potvrdil své vypravěčské mistrovství. Ze zprvu vědecko-historického pojednání vystavěl čtivý "genetický thriller".

Simon Mawer

Mendelův trpaslík 
(Přeložil Lukáš Novák) 
Kniha Zlín, Zlín 2010, 274 stran, 339 korun