Zemřela básnířka Viola Fischerová

Viola Fischerová (1935) byla výraznou postavou české literatury druhé poloviny 20. století.

V padesátých letech patřila k takzvaným Šestatřicátníkům – společně s Václavem Havlem, Josefem Topolem či Věrou Linhartovou. Její báseň si Bohumil Hrabal vybral jako motto povídkové knihy Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet z roku 1965.

"Václav Havel navštívil předvčírem Violu Fischerovou v nemocnici a rozloučil se s ní. Věděl, že je nevyléčitelně a těžce nemocná, přesto ho její dnešní úmrtí zasáhlo. Znali se od mládí a patřili k téže umělecké generaci," řekla ČTK Havlova tajemnice Sabina Tančevová.

Viola Fischerová byla manželkou prozaiků Karla Michala a Josefa Jedličky. Šedesátá leta strávila v literární redakci Československého rozhlasu, jenže v roce 1968 emigrovala do Švýcarska a působila v basilejském divadle, kde se pracovně setkala s Friedrichem Dürrenmattem.

Do emigrace odcházela jako absolventka slavistiky ma Masarykově univerzitě a češtiny a polštiny na Karlově univerzitě, v Basileji pak vystudovala historii a germanistiku. V 80. letech žila v Německu, kde spolupracovala s rádiem Svobodná Evropa a s časopisem Svědectví.

Brněnská rodačka se pak v polovině 90. let vrátila do Prahy a publikovala tu několik knih, z nichž dvě byly oceněny Magnesií Literou. Co vyprávěla dlouhá chvíle získala v roce 2006 Literu v kategorii knih pro děti a mládež, sbírka Domek na vinici byla letos oceněna Literou za poezii.

Viola Fischerová byla dcerou filozofa a sociologa Josefa Ludvíka Fischera (1894-1973), prvního rektora na obnovené Univerzitě Palackého v Olomouci. Občanským jménem se jmenovala Viola Jedličková, podle manžela Josefa Jedličky.