Ruští umělci vystavili slévárenské modely z Poldovky a vyhráli Chalupeckého cenu

Cena Jindřicha Chalupeckého už zná své letošní laureáty. V úterý večer jimi byli v Praze vyhlášení ruští umělci žijící v Česku Vasil Artamonov a Alexej Klyuykov. Cenu jim předal bývalý prezident Václav Havel.

Po řadě autorů konceptuálních projektů v minulých ročnících prestižní soutěže byla tentokrát oceněna práce, která na první pohled připomíná klasické sochařství.

Artamonov s Klyuykovem totiž na výstavě finalistů v pražském DOX prezentují barevné dřevěné objekty, podobné rozměrným skuplturám. Ve skutečnosti to však jsou původní slévárenské modely z kladenské Poldovky, “přesazené” do galerijního prostoru.

"Je to trochu jako když opice našla housle. Ani nevíme, k čemu ty formy ve výrobě sloužily," řekl Vasil Artamonov HN při zahájení výstavy začátkem listopadu. V DOX bude jejich práce, stejně jako dílo ostatních letošních finalistů, k vidění až do poloviny ledna příštího roku.

Jména Artamonov a Klyuykov minulý týden “proslavil” ředitel Národní galerie Milan Knížák. Pověřil je totiž aby za Českou republiku připravili výstavu pro benátské bienále 2011. Umělci však prestižní nabídku odmítli, protože Knížák nerespektoval rozhodnutí výběrové komise. Ta v konkurzu, jehož se Artamonov s Kyuykovem také zúčastnili, vybrala jiného umělce – Dominika Langa. Artamonov a Klyuykov mu tak odmítnutím vyjádřili svou solidaritu.

„Tak prestižní podnik, jako je benátské bienale se normálně nikde na světě snadno neodmítá a už vůbec ne ze solidarity vůči jiným umělcům. Chovám k nim velký respekt a smekám,“ řekl HN na adresu Artamonova a Kyuykova umělec a pedagog Jiří David, jehož ateliérem oba tvůrci prošli.

Artamonov (1980) a Klyuykov (1983) se narodili v Rusku, ale od dětství žijí v České republice. Mezi finalisty byli vybráni pro "konzistentní kvalitu jejich díla, které zahrnuje širokou škálu médií od performancí, instalací, malířství, sochařství až k sociálním projektům". Reagují na impulzy z minulosti, inspiruje je futurismus a suprematismus. Odkazují rovněž na politické otázky, zejména na vývoj v postsovětském bloku.

Dalšími finalisty byli Václav Magida, Jakub Matuška, Alice Nikitinová a dvojice David Böhm - Jiří Franta. Porota finalisty vybrala z 80 přihlášených výtvarníků.