Moralizující kanibal Philip Roth si hraje se životy a krizí středního věku

Román Druhý život amerického prozaika Philipa Rotha, který v originále vyšel v roce 1986, nese podtitul Komedie o hledání životní změny. V experimentální, hořkosměšné komedii se autorovi podařilo skloubit a rozehrát tři velká témata - mužskou krizi středního věku, takzvanou židovskou otázku a také otázku po povaze a morálce románové tvorby... Na první pohled v Druhém životě nejde o nikoho jiného než o dva čtyřicátníky, bratry Henryho a Nathana Zuckermannovy.

"První životy" této bratrské dvojice se - na střídačku - zvrhávají v krizi středního věku. Jak už to v pozdních románech Philipa Rotha obvykle bývá, hrdiny stihne srdeční choroba provázená impotencí a oni v předtuše vlastní smrtelnosti či přinejmenším impotentního skomírání a dožívání ukrutně zatouží po drastické životní změně.

Román pak vlastně nedělá nic jiného, než že líčí, jak by jejich hledání druhého života mohlo skončit - to jest asi jakou směšnou katastrofou. Za tím účelem Philip Roth ve vyprávění každému z bratrů experimentálně nadělil jednu smrt na operačním sále a jeden nový život po úspěšném bypassu.

Druhý život na druhou

Nebyl by to ovšem Philip Roth, kdyby v Druhém životě nebylo všechno nepoměrně složitější. Jeho hlavní hrdinové - Henry a Nathan Zuckermannovi - totiž nejsou žádní prostí Američani. Jsou to Židé - "...přestaň mě nazývat normálním Židem. Žádný takový živočich neexistuje, a proč by měl?" -, takže v jejich představách "druhého života" nefigurují jen tak nějaké normální milenky, ale problematické křesťanské šiksy, a také milenka ze všech nejzrádnější a nejnebezpečnější, totiž Izrael.

A jako by ani to nestačilo, Nathan Zuckermann, alter ego Philipa Rotha, je samozřejmě spisovatel. Do "prvních" životů druhých se zakusuje jako kanibal, a než se jeho blízcí nadějí, sežvýká je - spolu se všemi tajnými prohřešky proti ctnostnému životu, jímž naoko spokojeně a úctyhodně žijí - na látku pro životy "druhé", barvitě vylíčené ve veleúspěšných a patřičně skandálních románových fikcích.

Prostřednictvím nich - to jest samou nestydatou "nadsázkou, překrucováním, nehoráznou karikaturou" - dokáže Nathan Zuckermann životy zrazených bližních pěkně zamíchat, a to vše, "jen aby dosáhl komického účinku"! Proti slovu spisovatele-kanibala navíc není obrany, neboť toto slovo vládne magickou mocí, která ruší zásadní předěl mezi prvním a druhým životem, skutečností a fikcí: "V jeho slovech byl náš osud - v našich ústech byla jeho slova!"

Kdo bude mít poslední slovo?

A tak součástí příběhu, v němž Henry Zuckermann při operaci srdce umře, je Nathanovo spisovatelské "poslední slovo". Nathan jím vlastního bratra, jinak vynikajícího zubaře, zodpovědného otce rodiny a skvělého manžela, nemilosrdně demaskuje jako záletného pokrytce, který se k ženě chová jako ubožák - aspoň před čtenářem, když už ne před manželkou a pozůstalými. Součástí alternativního příběhu, v němž při téže operaci naopak umře Nathan Zuckermann, je zase dvojice "posledních slov" nad Nathanem jako bezohledným romanopiseckým kanibalem: to jedno vysloví bratr Henry, druhé Nathanova pozdní - gójská - láska Marie.

Alternativní kapitoly pojednávající pro změnu o tom, jak se Henry po úspěšné operaci odebral do Izraele žít nový život sionisty a jak se za ním Nathan v rámci dokonalé černé komedie vydá, aby ho zachránil, a přitom se zaplete do pokusu o únos letadla izraelských aerolinek, je dalším z mnoha "posledních slov" amerického Žida Philipa Rotha nad Izraelem.

Druhý život potom vrcholí kapitolou, která se odvíjí od představy, že tentokrát voperování bypassu přežil Nathan. A s obnovenou potencí a těhotnou Marií se chystá žít svůj nový život nikoliv v Izraeli, ale v křesťanské Anglii, v lůně antisemitsky laděné rodiny z vyšší společenské vrstvy. Kdo bude mít poslední slovo tentokrát? To jest, jakého syna bude Nathan Zuckermann mít: obřezaného, či neobřezaného?

Zrada nad zradu

V Druhém životě americký autor líčí lidské soužití jako divokou změť hlubokých životních neshod, předsudků, nedorozumění a podrazů na živých i mrtvých, které komičnost líčeného dodává výrazně hořkou příchuť. Největší zradu však Philip Roth páše na čtenářovi. Až vilně se mu snaží všemi dostupnými prostředky vyprávění vsugerovat, že románem získává přístup nejen k vymyšleným "druhým" životům, podřízeným jedinému autorskému záměru, ale též a nezprostředkovaně k autentických životům prvním.

Jako by věhlasný americký prozaik skutečně dal v románu slovo nějakému skutečnému Henrymu a nějaké skutečné Marii. Jako by si je oba ve skutečnosti nevymyslel právě tak, aby to opravdu poslední "poslední slovo" připadlo jeho milovanému alter egu, Nathanu Zuckermannovi - přesněji řečeno Nathanovu ztopořenému obřezanému penisu.

Žid Vinnetou

Druhý život je pomyslnou vstupní branou k sérii vrcholných děl Rothovy prozaické tvorby z posledních patnácti let, jejímiž hrdiny jsou muži středního a vyššího věku. Letos k ní přibyla další novela nazvaná Nemesis. Philip Roth se v ní vrací do doby a míst svého dětství a mládí - děj se odehrává v Newarku v New Jersey v roce 1944 - a líčí tragický úděl mladého židovského idealisty, tělocvikáře Buckyho Cantora, během epidemie dětské obrny.

Philip Roth se při tom v této novele mistrně zmocňuje základních amerických mýtů: mýtu ušlechtilého indiánského divocha, mýtu o tom, že se americkou historií naplňuje plán - protestantské - Prozřetelnosti, a mýtu neporazitelného amerického hrdiny-sportovce-supermana. Jejich rozehráním v historickém kontextu a v židovském prostředí totiž americký prozaik předvádí, jak zhoubné mohou být.

Vrcholem novely Nemesis je líčení táborového ohně na "pionýrském" táboře, kde Bucky Cantor pracuje jako vedoucí oddílu Komančů. Kéž by se také některý z českých romanopisců dokázal obdobným způsobem zmocnit toho, jak indiánský mýtus a skautský ideál přežívaly v pionýrském podání v komunistickém Československu! V každém případě doufejme, že život Philipa Rotha v českém prostředí Druhým životem nekončí a v blízké budoucnosti se nám dostane i Nemesis. Máme se na co těšit.

Portnoyův komplex

Židovská literatura v Americe

Narodil se v roce 1933 do židovské rodiny v Newarku ve státě New Jersey. Studoval v Chicagu, následně nastoupil do armády, po zranění ji ale opustil. Debutoval souborem próz Sbohem, město C. (1959). Proslul sexuálně otevřeným románem Portnoyův komplex (1969). Mezi jeho další romány patří Operace Shylock, Lidská skvrna, Sabbathovo divadlo, Spiknutí proti Americe, Americká idyla či Vzala jsem si komunistu. Philip Roth získal v roce 2001 pražskou Cenu Franze Kafky. Každoročně bývá zmiňován mezi autory, kteří by mohli získat Nobelovu cenu.

Americký prozaik Philip Roth vydává stále nové knihy, jeho starší romány jsou už dnes ale vnímány jako klasická díla americké literatury 20. století. O jejich kvalitě se čeští čtenáři mohli přesvědčit již v řadě překladů např. Jiřího Hanuše nebo manželů Pellarových.