O Vánocích se nejlépe poslouchají folkloristé, Bílá se proměnila v koledníčka

Nabídka vánočních titulů i tento rok variuje od patetických zpěvů nad umělohmotným smrčkem obaleným vatou až po skutečnou duchovní hudbu i syrovou poetiku zasněžené krajiny zimního slunovratu.

I když se omezíme jen na domácí scénu, najdeme všechny typické přístupy k vytvoření "svátečního" materiálu.

Pocukrované Vánoce

Do obecného vkusu se nejlépe trefilo album Bílé Vánoce Lucie Bílé (Supraphon). Měsíc po vydání, tedy 9. prosince, získalo trojnásobnou platinu za 39 tisíc prodaných exemplářů. Nahrávka sází krom známé tváře zpěvačky i na nejprověřenější vánoční melodie včetně Purpury a Tiché noci.

V projevu Lucie Bílé překvapí větší civilnost, neukřičenost. Ovšem ani relativně decentně sladkobolná produkce Petra Maláska neuhladí nesourodost materiálu, sahajícího od liturgické bachovské hudby přes staroanglické lidovky po evergreeny swingové éry či zmíněného Šlitra a Suchého.

Do celku zvláště nezapadají Rolničky, zaranžované coby hlučná latina. S vánoční náladou vůbec nesouvisí Greensleeves, barokní milostná dvorská balada, která je zde přetextovaná coby Být dítětem svítícím. České texty jinak právem uznávaného Pavla Vrby působí toporně a nekorespondují s originály.

Navíc se do bookletu vloudily zásadní chyby. Notoricky známá píseň Have Yourself A Merry Little Christmas (To jde den) není tradicionál, jak je zde uvedeno, neboť ji v roce 1944 napsali Hugh Martin a Ralph Blane.

Petr Bende volil vydání živého CD/DVD Vánoční koncert (Sony Music). Obsahuje několik nevýrazných autorských písní s vánoční inspirací, ale i lidovky v pop-rockových verzích. Třeba "pinkfloydovské" aranžmá Den přeslavný zní překvapivě zajímavě. Horší je, že Bende a spol. zařadili i nesourodé coververze z dílny Pink Floyd či Queen.

Muzikanti sice se ctí zvládnou příslušné noty, ale už jim nezbývá energie, aby skladby měly potřebný tah.

Vítězství folkloristů

I letos se urodily tituly, které mohou potěšit posluchače, jimž se jinak při zaslechnutí všudypřítomných koled ježí chlupy na zádech. Vánoční průměr převyšuje deska Jany Fabiánové Jazzy Christmas (RIGPA), byť jde o titul s loňským vročením, resuscitovaný novou propagací a distribucí.

Jazzové úpravy vánočních trvalek, ve světě celkem běžná záležitost, oživuje nezvyklá obměna obsazení. V jazzovém triu obligátní harmonickou výplň klavíru nahrazuje vibrafon Radka Krampla.

Bez rizika útoku na dobrý vkus se většinou obejde přístup folkloristů. Zdařilou kolekci mnohdy málo známých koled z Horňácka a přilehlých regionů Počúvajte, co vám povím (Indies Scope) natočila Musica Folklorica s hostující cimbálovkou Martina Hrbáče. Ač hlasy pamětníků i hlásky dětské občas intonačně zakulhají, o to víc působí ryze a sympaticky zemitě.

Jedno album si ovšem klade nárok na nadčasovost. Zpěvačka a virtuózní cimbalistka Zuzana Lapčíková dokázala v pásmu moravských adventních a vánočních písní Marija Panna přečistá (Supraphon) spojit interpretační sílu s pokorným přístupem. Přestože lidové skladby často originálně přetavuje do klasicizujícího pojetí či naopak jazzového frázování, album nepůsobí nesourodě.

Spektrum intenzivních hudebních nálad navozuje atmosféru rozjímání, vypráví příběh. Uchvacuje vytříbeností, s jakou lze lidový materiál zušlechťovat, a přitom neničit akademickou nudou.

Vánoční alba mají pro vydavatele zásadní nevýhodu. Dají se prodávat jen po omezenou část roku. Ovšem většina posluchačů v současnosti stejně nekupuje hudební nosiče jindy než před Vánoci. Lze očekávat, že i v následujících letech budou sezonní nahrávky představovat pro krachující hudební průmysl podstatnou koledu i s výslužkou.