Popový mesiáš Kanye West chce být druhým Michaelem Jacksonem

Americký raper, producent a showman Kanye West vydal na sklonku loňského roku album, které je mnohými kritiky považováno nejen za album roku, ale také za přelom v dějinách hip hopu a populární hudby.

Leitmotivem Westova pátého alba My Beautiful Dark Twisted Fantasy je přeexponovanost. Nakompresovanost vším, na co může popkulturní fanoušek jenom pomyslet. Ne že bychom to zrovna od Westa nečekali – je to člověk proslulý kontroverzními výroky, postava rozdělující veřejnost natolik zásadním způsobem, že si dokonce vysloužila svoji vlastní čtvrthodinku nenávisti v animovaném seriálu South Park a k téhle roli eklektika se tudíž hodí více než dobře.

Tento egomaniak – perfekcionista neustále pevně letící ke svému cíli být největším umělcem na světě, přestože "neumí zpívat ani tančit" – se pohybuje v jiných měřítkách než zbytek hudební scény.

Návrat Michaela Jacksona

O jeho albu My Beautiful Dark Twisted Fantasy, které trhá výroční žebříčky roku 2010 na kusy, není možné mluvit bez zmínky o doprovodném filmu Runaway, který do pětatřiceti minut směstnává celé, více než hodinové album. Právě v něm je totiž k vidění zásadní scéna, která pomáhá rozklíčovat celou osobnost Kanye Westa.

Jednoduchý příběh o neplánovaném přistání ptačí ženy (pochopitelně černošky) na planetu Zemi je orámovaný surreálnými výjevy – v jednom z nich Kanye se svojí nově nabytou ptačí přítelkyní pozoruje snovou přehlídku pochodové kapely, postav zahalených v kápi a jiných těžko identifikovatelných figurek, které nesou nadživotní sochu Michaela Jacksona.

Kanye West o Jacksonovi rapuje prakticky celou svou kariéru, právě pro něj více než pro kohokoliv jiného je Jackson opravdovým vzorem.

A právě klipový výjev, ve kterém zasype Jacksona takhle doslovnou láskou, vybízí k otázkám: opravdu už svět nikdy nebude mít takhle výraznou hudební postavu? A nemá už ji náhodou znovu?

Rok a půl po smrti Michaela Jacksona se v médiích neustálé omílá jedna konstatní myšlenka: velkým popkulturním hrdinům odzvonilo, éra, která utvářela hudební environment a zásadní postavy, které svým přístupem ovlivňovaly celý svět, jsou pryč. Scéna je atomizovaná, bourání hitparád není tak hlasité, pozornost fanoušků se drobí mezi desítky jiných menších hvězdiček. Každý si hledá to svoje.

Odvrácená strana hip hopu

Právě deska My Beautiful Dark Twisted Fantasy ale tenhle ideologický proud podkopává – v euforii z novosti skladeb se leckdo nebojí vyslovovat kategorické soudy: tohle album zásadním způsobem mění pravidla hry. Jisté je jedno – je jenom velice obtížné vzpomenout si na ucelenou desku, která by byla takhle ambiciózní a zároveň opravdu dotažená k dokonalosti.

Kanye West: Runaway (text pokračuje za videem)

West přistupuje k pravidlům hip hopu z odvrácené strany a na svém třináctiskladbovém eposu zachází dál než kdokoliv před ním. Megalomanské video bylo zmíněno – a je opravdu podobné spíše splněnému snu sci-fi maniaků než videoklipu.

U něj to ovšem nekončí – Kanye se nebojí předložit světu devítiminutový singl Runaway a nebojí se nechat k němu tančit desítky baletek. Zve si klasika angažovaného rapu (v jeho případě spíše mluveného slova) Gil-Scott Herona. Angažuje Eltona Johna jenom proto, aby ho nechal zazpívat jednu větu. Lahodné elektronické beaty doplňuje skvadrou desítek hudebníků: lesní roh, housle, viola, trumpeta, klavír, kytara.

Bláznovství, ale geniální

Kanye spojuje klasické samplingové postupy s westovským miniorchestrem. Jak může fungovat osmdesátkový hit Mikea Oldfielda se smyčcovou sekcí? Jak je vůbec možné pozvat do jedné skladby deset vokalistů? To první, co napadne posluchače téhle temné fantazie, je: čiré bláznovství. To má ale tak blízko ke genialitě, že někdy stačí jenom kousek charizmatu, aby tohle všechno slepil dohromady a funguje to.

Kanye West udělal něco, co by si nikdo jiný než on nemohl dovolit. Co to tedy znamená? Že si splnil svůj sen a stal se nejlepším umělcem na světě? Ať už je odpověď jakákoliv, jedno je jisté – on sám si to o sobě myslí a právě tahle víra je poslední položkou receptu, který zaručuje mimořádnou desku.