Nestor české keramiky otiskl do porcelánu estetiku divadla Semafor i surrealismus

Písničky Jiřího Suchého se neodbytně vloudí při procházce expozicí věnovanou celoživotní tvorbě keramika Pravoslava Rady.

Semaforské oči pokukují z polic, Růže růžová růžoví na kočce stejně jako na hodinách. Výstava nazvaná P. Rada! Paráda! Potrvá v Uměleckoprůmyslovém museu do 25. dubna.

Nestor české keramiky

Spolu s melodií se vtírá i otázka: Proč právě tu a dnes výstava nestora české keramiky? Odpověď se opírá o nepopiratelné skutečnosti a kvality. Je to rodinná tradice. Děd Petr Rada, pedagog a svérázný představitel akademické tradice, divadelník i výtvarník.

Otec Vlastimil Rada, krajinář Umělecké besedy. Sám Pravoslav Rada (1923), synonymum české keramické plastiky posledního půlstoletí.

Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové působil v ateliéru Jana Laudy, absolvoval u profesora Otto Eckerta. V monumentální tvorbě se doplňovali se ženou Jindřiškou, v keramické tradici pokračuje dcera Šárka. Sochařský názor formuluje na základech moderního umění.

Inspiruje se poetikou Joana Miró a po svém přebírá surrealistické postupy koláže a asambláže. Ačkoli jsou generačními východisky stín druhé světové války a poválečná skepse, z doby, do které se narodil, dostal do vínku i optimismus meziválečné avantgardy.

Po válce navazoval mezinárodní kontakty. Za pobytu v Dánsku potkal Aasgera Jorna, jednu z vůdčích uměleckých osobností skupiny Cobra. Součástí jeho programu byla cesta za počátky lidského myšlení pramenícího z přírody.

Odtud svrchovaná pozice fantazie a bezprostřednosti a zvířecí tematika. Radovy osobité figury v sobě mísí úctu k mýtům, seversky protestantskou čistotu a postupy české grotesky. Autor vystavoval i v proslulém československém pavilonu na Expu 58.

Expozice je téměř celá vybudovaná na obří policové stěně, jež navozuje estetiku sítě prodejen s lidovým uměním Krásná jizba, pro kterou ostatně Radovi navrhovali. Panáci, hlavonožci, kočky, ptáci, ryby. Archanděl Gabriel s řeznickým nožem.

Je v tom vtip, nadsázka, ironie, moudrost vhledu. Občas zamrazí. Lesklá bílá poleva Radovy keramiky krom úsměvu vyvolává potemnělou připomínku, že není vše tak bělostné a že nejen Gabrielův košerák si žádá kritického rozumu.