Na ruské polární stanici se děly věci. Ryšavý složil novou prózu ze socialistických oběžníků či zápisů ze schůzí

Před třemi roky vydal Martin Ryšavý (1967) rozsáhlý dvoudílný román Cesty na Sibiř a získal za něj Literu za prózu. Vloni publikoval další "ruský" román Vrač a je za něj teď opět nominován v prozaické kategorii Magnesie Litery.

Autor je ale taktéž ceněným filmovým dokumentaristou - a na sklonku loňského roku přišel s dalším snímkem s názvem Medvědí ostrovy. K němu se nyní váže nová útlá kniha Stanice Čtyřsloupový ostrov, která vyšla jako prémie 82. čísla Revolver Revue.

Rusko zaryté pod kůží

Tento svazek je souborem dokumentů z let 1987-1995 "nalezených na opuštěné ruské hydrometeorologické polární stanici". Martin Ryšavý se opět projevil jako citlivý pozorovatel reality. Sebral dokumenty a z nich vybral a sestavil text, který je velmi stručný, ale vypovídá toho mnoho.

Text je tak složen ze socialistických oběžníků, zápisů ze schůzí, žádostí zaměstnanců o povolení odjet domů na návštěvu, o přeložení na jinou stanici, o prodloužení smlouvy či ze stížností na kuchařku a na to, že lidé pracují na jiné pozici, než na jakou mají kvalifikaci. Je to Rusko tak, jak je známe - či máme zafixované. Nic nefunguje, alkoholici píší vyhlášky o boji proti alkoholismu a tragický případ stojí vedle groteskního - a často se samozřejmě prolínají.

Tak třeba již zmíněná kuchařka Bejevová vykresluje rodinnou situaci: "Naléhavě Vás prosím vzít vážně mou prosbu. Po pěti pohřbech ve věku 65 let ulehla moje matka. Sestra je invalidní, ochrnutá na pravou stranu, zůstala sama s pětiletým dítětem. Starat se o ně nemá kdo. Můj pobyt doma je nezbytný."

D. N. Minnachmetov pro změnu ve své stížnosti zdůrazňuje: "Psychologická slučitelnost s kolektivem také není velká. Zoja Svetlovová odtud odcestovala s modřinou pod okem - výsledek konfliktu s Tkačenkem. A teď si zkus tady přezimovat!"

Pěkná malá věc

Vedle toho, jak na pracovníky polární stanice psychicky i fyzicky dopadají těžké podmínky, lze taktéž sledovat pozvolné opouštění ptydepe socialistických oběžníků. Na druhou stranu je ovšem "demokratické" ovzduší, kdy každý zaměstnanec si najednou na vše stěžuje a chce hned opouštět stanici, zlověstným předznamenáním konce celé stanice Čtyřsloupový ostrov.

Stanice Čtyřsloupový ostrov je taková pěkná malá věc. Martin Ryšavý si udržuje vysoko nastavenou laťku autora, který z dokumentu umí udělat beletrii. Ale mohl si to vlastně také všechno vymyslet. To by však na věci nic neměnilo.