Secesní fotograf objevoval lidovou Moravu, nyní ona objevuje jeho

Německý umělec Erwin Raupp (1863-1931) upadl do úplného zapomnění: není znám ani den, na nějž vychází osmdesáté výročí úmrtí. Na scénu jej nyní vracejí autoři výpravné knihy Moravská Hellas 1904.

Titul alba předurčil francouzský sochař Auguste Rodin. Když mu v létě 1902 pořádal pražský spolek Mánes soubornou výstavu, přijel nejen do Prahy: přál si vidět také malíře Jožu Uprku a jeho pověstmi opředené Slovácko, kde se měla zachovat živoucí lidová kultura.

Rodin se na jihu Moravy cítil jako v ráji, což prý vyjádřil zvoláním "Jaká Hellada!", variovaným v záhlaví Rauppova alba.

Umění dokumentu

Během několikatýdenního zkoumání moravských tradic se drážďanskému fotografovi podařilo shromáždit výjimečnou škálu všedních i svátečních postřehů.

Omezením své doby unikl už tím, že se nesoustředil pouze na typy, kroje a církevní či lidové slavnosti. Zajímaly ho i provozní výjevy: svážení sena, smlouvání na trhu, plavení koní, popřípadě dětské hry anebo exotičtí Romové.

V komplexnosti přístupu neměl Raupp ve své době srovnání. Sám s podobnou látkou zkušenost nepostrádal: koncem 19. století se v Německu zhostil státní zakázky na fotodokumentaci lužickosrbské kultury, také ještě nezkalené turistikou a průmyslem.

Výsledek této kampaně je zatím nezvěstný, ale Raupp z ní každopádně na Slovácku těžil.

Mezinárodní význam

Oproti běžné praxi nearanžoval strnulé skupinky, a raději se pokoušel o pohotovější kompozice zrcadlovkou vlastní konstrukce. Víru v momentní fotografii šířil prostřednictvím teoretika Fritze Loeschera, který o něm psal. Tak se stal prorokem nové vize a předmluva alba ho právem řadí mezi světově významné fotografy.

Český fotograf Karel Dvořák sepsal vzpomínku na setkání s německým kolegou na velehradské pouti, zdůrazňující, jak si s Rauppem porozuměl v kritice dekadentní bezobsažnosti salonního piktorialismu. Umění pro umění Raupp rozhodně neholdoval. A právě důraz na sociální, nepříliš idealizující poselství dovolil jeho návrat ze zapomnění.

Na úspěchu Rauppovy slovácké mise se podílel uherskohradišťský sběratel lidové tvorby a publicista František Kretz, jenž fotografa provázel, zasvěcoval ho do poměrů a tlumočil mu. Jako odměnu si jasnozřivě vymínil pozitiv každého zdařilého snímku. Kniha podchycuje 274 záběrů dochovaných Moravským zemským muzeem v Brně, Slováckým muzeem v Uherském Hradišti a Národním muzeem v Praze.

Obsáhlému katalogu Rauppova moravského souboru a jeho uvedení do uměnovědných a etnologických souvislostí nechybí mezinárodní parametry. Texty historiků Antonína Dufka a Heleny Beránkové jsou přeloženy do angličtiny a němčiny, polygraficky je kniha vyvedena zdařile.

Na podzim chystaná výstava v Paláci šlechtičen Moravského zemského muzea překvapí kvalitou i rozměry původních gumotiskových zvětšenin.