Roční účet za českou kulturu přesáhl 200 miliard korun, stát je slabý mecenáš

Na financování kultury bylo v předloňském roce vydáno 202,78 miliardy korun, většina pocházela ze soukromého sektoru. Domácnosti, podniky a neziskové organizace se na této částce podílely 85,9 procenta, zatímco stát 13,9 procenta.

Podíl peněz z evropských fondů a mezinárodních institucí byl 0,2 procenta. Vyplývá to z historicky prvního zpracování satelitního účtu kultury, tedy ekonomického pohledu na kulturu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Česká domácnost vynaložila měsíčně na kulturu zhruba 1500 korun.

Na datech zveřejněných statistiky se ovšem podstatně podepsala skutečnost, že zahrnují do kultury i oblasti, které si s ní běžný člověk příliš nespojuje. Jsou to například reklamní agentury, ale i zpravodajské kanceláře či vydávání software. "Podíl soukromých zdrojů do tradičního umění je tak zhruba poloviční," řekl Jaroslav Novák z ČSÚ.

Odhad objemu hrubého domácího produktu (HDP) kultury v roce 2009 činil 64 miliard korun. To je 1,76 procenta celkového HDP. Objem hrubé přidané hodnoty (HPH), což je HDP navýšený například o dotace, byl 81,9 miliardy korun – tedy zhruba 2,5 procenta z celkové HPH.

Mzdy v kultuře: většinou pod 20 tisíc korun

Statistická data přitom ukázala podstatný rozdíl mezi jednotlivými oblastmi kulturní tvorby. A to jak v soběstačnosti, tak v průměrné výši mezd, které v nich zaměstnanci berou.

Například knihovny si ze svých tržeb vydělají na provoz pouhá 1,2 procenta, muzea a galerie 19,8 procenta. Studia a společnosti, které pořizují zvukové nahrávky, však z tržeb pokryjí své výdaje ze 105 procent.

"Průměr soběstačnosti je necelých 83 procent," řekl Novák. Podle základních oblastí, které si statistici stanovili, byl stupeň soběstačnosti v tzv. kulturním dědictví, tedy například hradech a zámcích, 34,3 procenta, u živé umělecké tvorby, kam patří divadla, koncertní sály, galerie, ale i již zmíněné reklamní agentury, 87,5 procenta, u kulturních médií, tedy například televize, rozhlasu či archivů, 86,4 procenta a u správních aktivit deset procent.

Průměrná mzda v kultuře se v roce 2009 pohybovala okolo 24 tisíc korun, což je o tři procenta více než celorepublikový průměr.

"Nadprůměrné mzdy pobírali zaměstnanci v oblasti počítačových her, naopak podhodnoceni byli zaměstnanci v oblasti tradičního umění, kde průměrná mzda činila necelých 19 tisíc korun," řekla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Nejhůře na tom byli zaměstnanci v kulturních domech, kteří měli v průměru necelých 16 tisíc korun měsíčně. Pod průměrem byli i zaměstnanci v historických památkách, divadlech či muzeích a galeriích.

Podle údajů zjištěných v rámci satelitního účtu pracovalo v kultuře v roce 2009 více než 81 500 zaměstnanců a více než 2100 dobrovolných pracovníků.

Akcí přibývá, návštěvnost spíš stagnuje

Satelitní účet kultury se nezabýval pouze ekonomickými daty, ale také údaji o návštěvnosti jednotlivých instituci. Statistici přitom zjistili, že v roce 2006 až 2009 přibylo památek, ale došlo v nich k poklesu návštěvnosti o čtyři procenta. Také v muzeích a galeriích vzrostl počet expozic. Návštěvnost v nich však stagnovala.

Podstatně lépe na tom byla kina a divadla. V kinech se sice snížil počet sedadel, ale zvýšil se počet představení a o osm procent přibylo diváků.

Divadla zaznamenala mírný nárůst počtu scén i diváků. V knihovnách se zvýšil počet počítačů s přístupem na internet a přibylo jim návštěvníků, na druhé straně se o tři procenta snížil počet výpůjček.

Statistický úřad EU Eurostat uvádí, že v roce 2005 představovaly výdaje domácností na kulturu v průměru za celou evropskou sedmadvacítku 3,9 procenta. Jako nejvzornější v tomto směru uvádí Eurostat Dánsko, Finsko a právě Česko.

Měsíční náklady na kulturu: 1500 korun

Výdaje na kulturu překročily v trojici uvedených zemí pět procent. Například v Německu, Polsku a Rakousku se pohybovaly mezi čtyřmi a pěti procenty. Naproti tomu turecké, lucemburské, italské nebo rumunské domácnosti vydávaly méně než tři procenta.

Údaje byly přepočteny podle kupní síly obyvatel. Publikace uvádí, že tato data se dají spočítat nejen z výdajů na kina, divadla nebo knihy, ale třeba i z nákupu hudebních nástrojů, malířských potřeb, filmového i fotografického vybavení. V přepočtu podle kupní síly a podle průměrného kurzu koruny a eura za celý rok 2005 vychází, že česká domácnost vynaložila měsíčně na kulturu zhruba 1500 korun.