My jsme se ve škole učili Vaculík Sekyra, Kundera Žert, říká policista, který dává Ludvíku Vaculíkovi v jeho dosud poslední próze Hodiny klavíru (2007) pokutu za dopravní přestupek. A sám autor, který zítra oslaví pětaosmdesáté narozeniny, přede dvěma lety v rozhovoru podotkl: "Já jsem rád, že už pro nikoho nemám takový význam, aby mě odposlouchával... Ostatně já o sobě všechno napíšu sám, a není tak co odposlouchávat."

Z toho hned vyplývají dvě otázky. Kolik toho o Ludvíku Vaculíkovi, který na sebe všechno řekne, víme? A má smysl jej stále "odposlouchávat", tedy číst?

Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se