Viktor Šlajchrt

Bankrot

Revolver Revue

ŘÍJEN 1999

Opuštěný venkov (zápisky z Francie)

Přelom srpna a září mne zastihl na francouzském venkově v kraji Nivernais. Na týdenní výpravu za Zdeňkem Vašíčkem, který tam trávil léto, mne pozval jeho bratr Pavel. Řekl mi to necelý týden před tím, než jsme měli odjet. Souhlasil jsem pod podmínkou, že se pokud možno vyhneme Paříži. Nechtěl jsem letmými turistickými dojmy překrýt bezpočet obrazů, které si pamatuji z knížek, a navíc jsem byl příliš utahaný, než abych se vystavoval silným zážitkům.

K ránu jsme sice do Paříže autobusem dojeli, ale hned u zastávky jsme přesedli do auta, které nás mělo dopravit na venkov. Stačil jsem jen krátce vzhlédnout k obloze. Rodící se modř splývala s růžovým svítáním v lehce nafialovělém akordu a drobné bílé mráčky putovaly po nebi s neobyčejným šarmem a citem pro kompozici. Inu, Paříž.

Cesta se postupně zužovala. Z šestiproudé dálnice, která vede oblastí Ile de France, jsme u Loiry vjeli na širokou okresku, z níž jsme odbočovali na stále menší a menší silnice, až jsme minuli venkovský kostelík s několika staveními a po dalších dvou kilometrech zastavili u kamenného domu z minulého století. Zahrádkářsky zcivilizován byl jen malý plácek mezi kamennými zídkami, jinak se kolem táhly pláně plevelu a pastvin.

Ten plácek se stal na týden středem našeho světa. Zvlněná krajina kolem se českým očím jevila podivně vyprázdněná a zpustlá. Naše vesnice vypadají blahobytněji, jsou větší a je jich v krajině mnohem víc. Francouzský venkov se radikálně vylidnil, neboť prý neposkytuje lidem práci. Čeští zemědělci požadují dotace s tím, že se aspoň postarají o krajinu, když už svými výrobky nedokážou vzdorovat konkurenci. V Nivernais se o krajinu nikdo nestará.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se