V pražské galerii Fotograf vystavuje Běla Kolářová výjimečně koherentní, kvalitní a některými položkami dokonce objevnou soukromou sbírku.
Zaměřuje se takřka beze zbytku na tu část rané tvorby autorky, která se odehrává v prostoru fotografického experimentu, uvádí kurátoři.
Experimentální práci s umělým negativem Kolářová rozvinula v roce 1961, kdy vnitřně prožila kolaps tradičního média.
Podobné situaci čelil ve stejné době Jiří Kolář a byl to počátkem šedesátých let i leitmotiv západní kultury, kde nedůvěra k výtvarné hodnotě po určitou dobu směřovala k úplné negaci tvorby hmotného díla.
Při vědomí
Kolářové experiment s otisky banality navazuje na dávný dadaistický objev odpadku a obyčejnosti. Zatímco se ale dadaisté snažili vyloučit ze své tvorby záměrnost volby a estetický ohled, Běla Kolářová vybírá při plném vědomí.
Sestavuje jakýsi stopový atlas zaostřený na nejbližší, důvěrně známé okolí, nabitý jinotaji a metaforami.
1949 sňatek s Jiřím Kolářem, pohybuje se v okruhu Skupiny 42
1956 se začíná intenzivně zabývat fotografií.
1961–64 série experimentálních fotografií
1964 asambláže, výstava se skupinou Křižovatka
1966 první samostatná výstava v Galerii Na Karlově náměstí
1979–80 pobývá s manželem v Berlíně a Paříži
1985 dostává povolení vycestovat z Prahy, intenzivně pracuje na sériích asambláží a kreseb líčidly.
1999 definitivní návrat manželů Kolářových do Prahy, kde Jiří Kolář 2002 umírá
1990–2007 deset významných samostatných výstav
2007 představení její tvorby v Kasselu na přehlídce documenta XII
2008 její dílo Svorková tajenka z roku 1969 zakupuje Tate Modern
2010 Běla Kolářová umírá
"Autorka rezignuje na příběh, na velké téma, a její realita je tak reálná, že by se bývala mohla vřadit k tehdy právě začínajícím neodadaistům, tedy francouzským novým realistům," říká kurátorka výstavy Marie Klimešová.
Tři desítky černobílých prací Kolářové v galerii doplňuje originální zvukové pozadí: hučení myčky na nádobí.
Tento rozměr výstavě vtiskl výstavě mladý výtvarník Tomáš Vaněk. "Stopadesátiminutový opus ve své struktuře odkazuje k základním principům práce Běly Kolářové. Způsob, jakým zacházela s věcmi, je průzračně hravý a odkazuje k jisté metodologické partituře," říká Vaněk.
Křižovatka Paříž-Praha
Dílo Běly Kolářové, která se narodila v roce 1923 v Terezíně a zemřela předloni v Praze, vznikalo paralelně s tvorbou jejího manžela. Často se uvádí, že žila v jeho stínu, zachovala si však tvůrčí nezávislost.
Spojuje se s ní i pojem ženského umění. V 60. letech spoluzaložila skupinu Křižovatka a účastnila se několika skupinových výstav. Samostatně pak tvorbu představila v roce 1966.
Po normalizaci nesměli Kolářovi vystavovat, ani publikovat. V roce 1979 odešli z Československa a usadili se v Paříži. S tvorbou Kolářové se tak mohla česká veřejnost blíže seznámit až na začátku 90. let V roce 2006 jí retrospektivní výstavu uspořádala pražská Národní galerie.
Prohlédněte si, co vystavuje Běla Kolářová
Výstava Běly Kolářové v pražské galerii Fotograf, která sídlí na adrese Školská 28, probíhá pod názvem Otisk, stopa, linie až do 17. února.
Recenzi výstavy čtěte v úterním vydání Hospodářských novin.
Prohlédněte si, co vystavuje Běla Kolářová
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist