Sochy k pohlazení, k objetí, k zastavení, k zamyšlení, k dotýkání nebo i k podpěře vystavuje v Jízdárně Pražského hradu všestranný výtvarník a sochař Jan Koblasa.
Retrospektivní výstava, která bude veřejnosti zpřístupněna od pátku 13. dubna, se koná u příležitosti osmdesátých narozenin umělce, jenž patří k nejvýraznějších představitelů českého exilového výtvarného umění.
Expozice mapuje Koblasovy realistické počátky, informelní 60. léta malířská i sochařská a ve větší míře jeho "německé" období.
"Sochy byly vždycky to podstatné a hlavní. A když nedělám sochy, když mě příliš bolí záda, tak píšu nebo dělám grafiku," řekl dnes Koblasa.
Literární nadání je poznat například z popisků-citací Koblasových básní, které doprovází objekty na výstavě.
Táborský rodák Koblasa vystudoval v 50. letech minulého století pražskou Akademii výtvarných umění, kde pak v 90. letech krátce učil. Ze studií byl téměř vyloučen za svou závěrečnou práci - akt ženy, který je na výstavě také k vidění. Srpen 1968 ho zastihl v Itálii, odkud už se do tehdejšího Československa nevrátil. Od konce 60. let působil v německém Kielu; v Německu má dodnes svůj ateliér. "Jsem doma tady i tam. Své kořeny nemůžete zapomenout," řekl dnes novinářům umělec.
Podle kurátora Radana Wagnera bude pro návštěvníky atraktivní například velké sousoší s názvem Zeď nářků. "Jsou to sochy, které se snaží mapovat pocity člověka od jeho zrodu po jeho posvěcení. Zajímavé jsou i práce z 60. let, protože to bylo to období, kdy se tady Koblasa zapsal velice zřetelně nejen jako umělec, ale i jako organizátor různých akcí," řekl Wagner.
V Koblasově tvorbě jsou časté romantické, existenciální, mytické, intimní nebo náboženské motivy. Používá snad všechny materiály, které si sochař přeje zkusit - od dřeva, přes kameninu, kámen, železo až po umělou hmotu.
"Koblasa se jako jeden z mála nebojí používat nové materiály v sochařství. Stejně tak pracuje například s digitální fotografií. Ve spolupráci se svou německou studentkou vytvořil objekty, které byste nečekali od umělce, který vyrůstal na klasickém tvarosloví," dodal kurátor.
Na výstavě je k vidění například nejstarší Koblasova socha Nuda z roku 1952, stejně jako jedno z posledních děl - busta R.M. Rilkeho z roku 2011.
Návštěvníky v Jízdárně vítají dřevěné karikatury Běsů - Lenina, Stalina, Hitlera a Mao Ce-Tunga. Nechybí Obětiště panen (1962), na kterém spolupracoval se svým přítelem, výtvarníkem Mikulášem Medkem.
V Praze se Koblasa naposledy prezentoval v roce 1991 v Belvederu Pražského hradu. Současná expozice, která potrvá do 8. července, je sestavena ze sbírek soukromých sběratelů, státních institucí a majetku umělce.
Na Pražském hradě vystavuje Koblasa své sochy, malby i básně
Na Pražském hradě vystavuje Koblasa své sochy, malby i básně
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
