Norah Jones: Po večerech vařím a chodím do kina

Po deseti letech v hudebním showbyznysu přichází americká zpěvačka a klavíristka Norah Jones s albem Little Broken Hearts.

Víc než kdy předtím se tu vzdaluje svým někdejším jazzovým začátkům, hlavně pod vlivem producenta Dangera Mouse, který v zásadě popové desce vtiskl svůj osobitě filmový retro zvuk.

"Deset let, nezní to skvěle? Stále věřím, že se hudbě budu věnovat celý život," řekla Norah Jones v exkluzivním rozhovoru pro HN.

HN: S každou deskou měníte účes. Je to kvůli image?

Vždy jde o mé soukromé rozhodnutí. Baví mě, když mě pak lidé pár týdnů nepoznávají. Dobře to funguje na turné v cizích městech. Na šňůře se mění všechno, odpoutám se od normálního života, většinou ani nečtu esemesky. Trávím čas s jinými lidmi, tak jsem prostě jiná.

HN: Jak se vám mění život v New Yorku?

Kdysi jsem pracovala jako servírka v galerijní kavárně. Měla jsem plat pár dolarů denně, takže největší radost mi udělalo, když jsem na spropitném dala dohromady přes padesát dolarů. Teď je to jiné. Neumím říct, jestli žiji šťastněji. Člověk má být spokojený, když dělá, co ho baví a co dělat chce. New York je anonymní město. Nemusím nosit převleky, pořád hraju v malých klubech. I když mluvím jinak a chovám se jinak, stále si mohu sednout do kavárny a pozorovat, jak lidi chodí kolem a nevědí, že po nich koukám. Po večerech ráda vařím, chodím do kina, poslouchám desky. Mám normální život.

HN: Máte ještě čas chodit na výstavy?

Miluji umění, vždy jsem ho měla ráda. Chodila jsem na uměleckou střední, kde se pořád hrálo a tancovalo. Malovala jsem obrázky, vyráběla si doma šperky. Všichni kolem mě byli ke všemu otevření, to ve mně asi zůstalo. Dodnes miluji všechny druhy umění. A snažím se zpravidla stihnout co nejvíc výstav.