Havel naposledy prezidentem. V Zdivočelé zemi vyznamená pilota Dejdara

V závěrečné sérii pětačtyřicetidílného seriálu Zdivočelá země, který od poloviny devadesátých let do začátku letošního roku vznikal v produkci České televize, se na obrazovce objeví i bývalý prezident Václav Havel.

Záběry s ním vznikly vloni v březnu na Pražském hradě, uvedl v pořadu Tobogan Českého rozhlasu režisér Hynek Bočan. Exprezident Václav Havel zemřel vloni v prosinci.

Zdivočelá devadesátá léta

V Divočelé zemi si zahrál sám sebe ve scéně, kdy jako prezident v roce 1990 přijímá skupinu válečných veteránů v čele s Martinem Dejdarem.

Ten ve Zdivočelé zemi ztvárnil bývalého pilota britského královského letectva Antonína Maděry - na začátku seriálu třicátník, na konci muž směřující do penze. Závěrečná čtvrtá řada má protagonisty dovést až do doby po listopadu 1989.

Na Dejdarovu oslavu chce každý

Podle serveru idnes.cz se filmařům nepodařilo získat povolení pro natáčení v prostorách, kde Havel za své éry úřadoval. Museli proto vzít zavděk místnostmi o poschodí níž, určenými pro styk s armádou. Z herců do Havlovy pracovny přijdou Karel Heřmánek, Petr Vacek, Ladislav Lahoda, Jaroslav Tomsa i sám autor předlohy Jiří Stránský.

Čtvrtá řada seriálu má podle ČT rámcový děj. Začíná a končí v roce 1990, kdy se Dejdarův hrdina Maděra chystá slavit své sedmdesáté páté narozeniny a těší se vysokému společenskému uznání.

Právě proto prezident Václav Havel slíbí jeho přátelům, ostatním západním letcům, že na oslavu Maděrových narozenin přijede. Teprve v porevoluční „současnosti“ se tak Maděrův příběh uzavírá.

To ale bude trvat. Po "prezidentské" scéně v úvodu prvního dílu se má děj přenést zpět do února 1976. Statek, na němž hrdinové Zdivočelé země bydlí a hospodaří, přebírá jako školicí středisko ministerstvo vnitra, a jeho obyvatele proto čeká stěhování.

Žádný happyend, žádné pokračování

Seriál, jehož autorem je spisovatel Jiří Stránský, mapuje poválečnou historii republiky. "S touto látkou žiju od roku 1965. O čtyři roky později vznikl scénář k filmu, k jehož realizaci pak vinou nastupující normalizace nedošlo," řekl režisér Bočan.

Prvních 12 dílů mohli diváci vidět v premiéře v roce 1997, dalších osm bylo uvedeno v roce 2001. Líčily osudy politických vězňů v 50. letech, které Stránský popsal na základě vlastních zkušeností. Repríza třetí série běží do konce června. Záměrem tvůrců bylo oživit paměť a objektivně popsat události v bývalém Československu.

Při prezentaci třetí řady projektu v říjnu 2008 Havel podotkl, že nepatří mezi svědomité seriálové diváky. "Potvrzuji ale, že tento seriál se mi líbí. Nenásilným způsobem ukazuje věci, které se staly a na které není radno zapomínat," řekl.

Podle tvůrců další pokračování nebude. Uvedl to autor Jiří Stránský, který publikum v pražském Divadle U hasičů pozdravil telefonicky z nemocnice. Připomněl i občasné komentáře týkající se toho, že příběh nemá šťastný konec. "Zkrátka to nebyla doba happyendů," vysvětlil. Bočan navrhl, že by se to mohlo vyřešit natočením posledního dílu, "jak se všichni včetně těch estébáků dostanou do nebe".