Možná zítra nebudu mluvit, ale dám si to ještě jednou, poznamenal – evidentně v dobré kondici a také v dobrém rozmaru – tenorista Lawrence Brownlee, když v závěru pondělního pražského recitálu až marnotratně přidával.
Šlo o árii z Donizettiho Dcery pluku, která patří v tenorovém oboru k těm nejobávanějším. Je v ní potřeba zazpívat hned devět vysokých „c“, a tak si na ni troufne opravdu málokdo.
Luciano Pavarotti ji zpíval nepřekonatelně, i když prý s obavami, aby se vše ozvalo, jak má. Juan Diego Flórez ji zpívá svým vysoko posazeným hlasem se samozřejmostí jako vrcholné číslo.
Lawrence Brownlee ji zpívá civilně a neokázale, bez námahy – a klidně dvakrát během večera.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.







