Naši předkové museli být velmi tolerantní, když pod jednou secesní střechou dovolili vystavovat modernistickým umělcům - ve své době přehlíženým a posmívaným - vedle adorovaných, ale již trochu odkvétajících akademiků.
Výstava k oslavě stého výročí otevření Obecního domu v Praze se na ten kontrast zaměřuje v konkrétním výřezu: připomíná výstavy, které se tu protočily během zahajovacího roku 1912.
Silná dobová káva
V reprezentativně honosném prostředí na sebe hned od začátku naráželi umělci velmi odlišní. Secesní a realističtí autoři jako Mucha, Ženíšek, Švabinský, Myslbek či Šaloun s kubisty a symbolisty Fillou, Čapkem, Špálou, Zrzavým či Váchalem. Pro současníky je to atraktivní setkání klasiků, pro dobové obecenstvo to však byla silná káva.
"Tato reprezentační výstava českého umění výtvarného, kterou byl zasvěcen konglomerát nechutností a absurdností zvaný Obecní dům pražský, prezentuje jen umělecký zmatek a uměleckou bídu dneška," psal rozhorleně v roce 1912 kritik F. X. Šalda. Ani jeho však nenapadlo volat po nějakém zákazu.
"Naštěstí tady nebyl žádný cenzor, který by rozhodoval, co se bude vystavovat a co ne," říká kurátor výstavy Otto M. Urban, podle něhož bylo kolem nové honosné stavby i beztak dost povyku.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
