Anna Karenina měla jediného ctitele, knížete Alexeje Vronského. Mezi filmaři jich má nepoměrně víc, asi tak jednoho každé čtyři roky za sto let kinematografie.
Nejnověji se její komplikované literární srdce přeplněné onou modrou mlhou vášnivé zamilovanosti směřující k tragickému konci pokusili dobýt britský režisér Joe Wright a přední britský dramatik českého původu Tom Stoppard. Ten se k románu Lva Nikolajeviče Tolstého postavil neortodoxně. Přenesl ho do divadla - formy, jež je mu nejbližší, jež pro film zavání naftalínem a jíž paradoxně sám Tolstoj pohrdal.
Logiku ve Stoppardově vizi divadlo má. Vypjaté teatrální gesto mělo možná ideálně zprostředkovat emoce a zvraty v osudu Kareniny. Divadelní výpravnost pak přiblížit pompéznost carského Ruska i svázanost společenskou etiketou a dvorskými pletichami. Vizuálně působivá lavina kostýmů, dekorací, choreografií a vynalézavého přelévání se z výstupu do výstupu je ale nakonec i slabinou filmu. Společně s obsazením osudových milenců.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
