Švýcarský malíř a kreslíř Paul Klee má v Itálii zvláštní postavení. Už v roce 1948 první ročník Benátského bienále po 2. světové válce vystavil díla Kleeho, Chagalla, Kokoschky a Picassa coby umělců, kteří prý svými díly i v těch nejtemnějších chvilkách díly bojovali za svobodu západního světa.

Klee byl tehdy již osm let po smrti, ale Benátské bienále na jeho význam dále upozorňovalo výstavami v roce 1950 (tehdy v Německém pavilonu zasvěceném skupině Blaue Reiter) a 1954 další retrospektivní výstavou.

Nyní je čtyřicet pět Kleeových děl k vidění v Národní galerii moderního umění v Římě, která připomíná, že umělec sám Itálii šestkrát navštívil.

Rodák ze švýcarského Bernu se do Itálie poprvé podíval v letech 1901 a 1902, což jej o pár let později inspirovalo k tvorbě rytin a především leptů z cyklu Vynálezy. Očividně jej zujaly klasické římské a řecké sochy, které Klee viděl v italských muzeích a jejichž tvary se ve svých kresbách všelijak překrucoval či protahoval. Na výstavě je k vidění pět takových leptů.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se