Doslova událostí se stalo nynější vydání rozsáhlého Otevřeného deníku překladatele a básníka Jana Vladislava. Nenápadné, ale ve spektru české literatury nepřehlédnutelné osobnosti, jejíž velikost, význam i peripetie života se plně doceňují teprve s odstupem let.

Otevřený deník nelze jen přečíst, ale je nutné se k němu průběžně vracet. Kdyby pro nic jiného, tak pro ujasňování si vlastních postojů, názorů a myšlenek.

Ačkoli si Vladislav úmyslně zvolil deníkovou formu, ve skutečnosti sám přiznává, že o deník v pravém slova smyslu vlastně nejde. Spíše o marné úsilí "postihnout, co to vlastně žijeme, co to žiju já sám, a napsat aspoň v náčrtcích, k čemu bych se rád jednou vrátil důkladněji... Ostatně deník, i ten nejotevřenější, je taky svým způsobem fikce, i když nepřiznaná," píše Vladislav.

Nikoli tedy pouhé plynoucí záznamy, byť jakkoli zajímavé a vzrušující, ale deník jako literatura s velkým L. Deník jako způsob seberealizace a sebevyjádření v době, se kterou smlouvat znamenalo ztratit tvář i vlastní svobodu, zatratit tvůrčí individualitu a přistoupit na "služebnost vůči moci, obranu a oslavu jejích fikcí vydávaných za skutečnost".

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se