Glosa: Čeští filmaři ulehčili kritikům práci, loni hráli převážně okresní přebor

Rozhodování o tom, který film si zaslouží přídomek „nejlepší“, nebyla letos - zcela upřímně - žádná Sophiina volba. Nepředcházelo mu rozervané zvažování tam a zpátky a pocit, že výběr jednoho uškodí tomu druhému, stejně dobrému a v zaslouženém očekávání kritického ocenění.

Čeští filmaři galantně kritikům jejich práci trochu ulehčili. Spíš než první liga byla loni česká kinematografie okresní přebor. Nicméně díky za Okresní přebor, který byl jediným snímkem, jenž si bez relativizujících „ale“ vykopal první ligu. Několik dalších hrálo slušnou druhou divizi.

Poslední výkřik českého mainstreamu 

Při pohledu na seznam loňských filmů o trochu víc než jindy vystoupil do popředí princip spojený s každým udílením cen – jeden film musí být nejlepší, ať se děje, co se děje. I kdyby se mělo vybrat z pole filmů průměrných nebo lehce nadprůměrných.