Na Pražském hradě zazní kontrabas majestátního Miroslava Vitouše

Miroslav Vitouš za kontrabasem připomíná medvěda. Mohutné prsty dvoumetrového obra šturmují po nástroji a smyčcem řežou hlasitěji než pila.

To, co Vitouš hraje, má ale k pouhé řemeslnosti daleko. V cyklu Jazz na Hradě totiž v pondělí vystoupí ryzí umělec, hybatel a tvůrce motivovaný potřebou soustavného vývoje.

Někdejší profesionální plavec Vitouš přijel do Ameriky v šestašedesátém už jako etablovaný muzikant. Zaskakoval u Milese Davise a čtyři roky nato s Waynem Shorterem a Joem Zawinulem zakládali sestavu budoucích průkopníků jazzrocku Weather Report.

Právě zde se Vitouš napojil na proces, který v americkém jazzu probíhal od dvacátých let, kdy se neworleanští tubisté začali přeučovat na kontrabas. Trvalo tři dekády, než basista Scott LaFaro v triu Billa Evanse jako první porušil pevně danou roli svého nástroje. Ale teprve Vitouš předurčené basové linky nahradil rozhýbaným druhým hlasem. Osvobozený kontrabas. Nástroj stejně plnohodnotný jako všechny ostatní.