"Potřebujeme nové formy!" hlásá avantgardista Treplev a obdivně třímá divadelní kouřostroj. Inscenace Čechovova Racka, kterou v Dejvickém divadle připravil režisér Michal Vajdička s dramaturgy Danielem Majlingem a Evou Sukovou, žádné nové formy nehledá.

Ve scéně Treplevovy premiéry si láskyplně utahuje z vyprázdněných postupů divadelních avantgard, sama se ale bez podobných efektů snadno obejde: k mimořádně působivému výsledku tu vedou takové zdánlivě obyčejné věci, jako je přesný výklad textu, pečlivá režijní práce a především znamenité ansámblové herectví.

Svět nešťastných lásek

Už dopředu zaujme avizovaná tříapůlhodinová délka - Racek sice není krátká hra, ale takhle dlouhá také ne. Právě ta délka je vlastně klíčem k celé inscenaci a k tomu, čím je cenná: Vajdička totiž Racka inscenuje v neobvykle rozsáhlých plochách mimoslovního rozehrávání situací z textu.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se