Jindřich Chalupecký sledoval nejmodernější trendy v umění, co z něj dnes zbývá?

Z kulturní paměti jméno Jindřicha Chalupeckého zdaleka nevymizelo. Naopak: stal se z něj symbol nezávislého a nezkompromitovaného intelektuála, jehož neformální vliv na české umělecké prostředí doprovázelo i praktické angažmá organizátora v letech 1945 až 1948 a poté ve druhé polovině šedesátých let minulého století.

Po roce 1989, kdy byly vydány největší soubory Chalupeckého textů, má však recepce jeho díla povahu návratu k dokumentu či pramenu, méně už slouží pro orientaci v problémech moderního umění. Pro umění současné je jméno Jindřicha Chalupeckého pevně spojeno s cenou pro umělce do 35 let.

Ale jeho kritický odkaz má s dnešní podobou, funkcemi a reflexí výtvarné scény společné snad jen přesvědčení, že umění, umělecké dílo a umělec jsou specifickou, na jiné nepřevoditelnou hodnotou, která si zaslouží pozornost společnosti, jíž přináší - třeba bez jejího zájmu a proti preferencím většiny jejích členů - svébytnou kvalitu.