Nekrolog: Jako básník Brousek podával zprávu o exilu, jako editor přežvýkal stalinismus

Ve věku jedenasedmdesáti let zemřel básník a literární vědec Antonín Brousek, který za svoji sbírku Vteřinové smrti v roce 1995 získal Cenu Jaroslava Seiferta.

Brousek patřil mezi nejvýraznější představitele básnické generace, která debutovala začátkem šedesátých let a k níž se řadili Petr Kabeš, Jiří Gruša nebo Pavel Šrut.

Výrazné zásluhy měl Brousek jako editor, když v exilu objevil a uspořádal dílo Ivana Blatného. S Josefem Škvoreckým posléze napsal knihu o československé normalizační literatuře sedmdesátých let a  sám sestavil antologii české stalinistické poezie.

Důležitý byl Brousek i jako literární kritik, byť řadu svých textů vydával v exilu a často v cizích jazycích, například pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. "V širší perspektivě se Brousek zdá být dědicem Karla Havlíčka: ve své racionální skepsi, často živené z ducha lidového zdravého rozumu, ve schopnosti lakonické zkratky a v dobře kontrolované a logické argumentaci," napsal o něm Jiří Trávníček.