Dva filmy podle knih Dana Browna utržily dohromady v kinech přes miliardu dolarů. Také čtvrtou Brownovu knihu s profesorem Robertem Langdonem vnímá literární svět jako obdobu filmového blockbusteru. Velká kampaň má z románu Inferno udělat ještě větší trhák, který sice nezíská Oscary ani sympatie kritiků, ale v knihkupectvích bude plno. A možná u čtení dojde i na popcorn.
Na novou "langdonovku", kterou Dobleyday vydá 14. května, se těší především ve Florencii, kde se Inferno odehrává. Do renesančního klenotu Itálie by díky Brownovi mohlo proudit více turistů a jejich peněz.
Oživit Alighieriho
V Da Vinciho kódu Brown oživil zájem o Leonarda da Vinciho a Monu Lisu, byť to nebylo úplně po chuti (kunst)historiků, protože fakta a symboly v uměleckých dílech americký spisovatel často láme ke svému obrazu, aby z nich šla složit ta správná písmenka a ingredience pro napínavý zážitek. Tentokrát by měl přispět k prodávání suvenýrů spojených s Dantem Alighierim a jeho Božskou komedií, která je do Florencie přímo vrostlá.
Pokud budou chtít návštěvníci města jít po stopách Alighieriho a Langdona, navedou je například i plakety s citacemi z Božské komedie, které patří ke konkrétním ulicím.
Božská komedie se skládá z částí Peklo, Očistec a Ráj, obsahuje spoustu symbolů, které můžou být vykládány různě. Také specifický jazyk způsobil, že například v češtině existuje několik překladů, od Jaroslava Vrchlického či Vladimíra Mikeše. Inferno vyjde česky v září u nakladatelství Argo, v překladu Michaely Markové a Davida Petrů bude mít titul Peklo.
Dan Brown (*1964) patří k nejúspěšnějším spisovatelům 21. století. Absolvoval Amherst College a Phillips Exeter Academy, kde také později sám vyučoval angličtinu až do doby, než se začal plně věnovat spisovatelské dráze. V roce 1996 se jeho záliba v zkoumání záhadných kódů a tajných vládních organizací odrazila v jeho románové prvotině – Digitální pevnost (Digital Fortress). Kniha se velmi rychle dostala na čelní místo v žebříčku elektronických knih. Její děj se mimo jiné dotýká tenké dělicí čáry mezi civilním soukromím a „národní“ bezpečností. Brownův následující techno-thriller s názvem Pavučina lží (Deception Point) se zabývá podobnou problematikou - morálkou v politice, národní bezpečností a moderními technologiemi.
Syn „prezidentskou cenou“ vyznamenaného matematika a profesionální hudebnice zabývající se sakrálními skladbami vyrůstal v prostředí, kde se navzájem snoubily filozofie vědy a náboženství. Toto paradoxní spojení se stalo inspirací k dalšímu románu s názvem Andělé a démoni (Angels & Demons), jehož děj se odehrává mezi Vatikánem a švýcarskou fyzikální laboratoří. Tato kniha byla prvním projektem ze série thrillerů spojené postavou hlavního hrdiny – harvardského profesora náboženské symbologie – Roberta Langdona.
(zdroj: argo.cz)
"Ačkoli jsem studoval jeho Peklo jako student, až do nedávného výzkumu ve Florencii jsem nedokázal docenit vliv jeho práce na moderní svět," říká Brown v souvislosti s básníkem Dantem Alighierim, který tvořil na přelomu 12. a 13. století.
"Věřím, že lidé ocení poučení o světě, ve kterém žijí. Snad je bude zajímat kupříkladu jiný náhled na církev a velká umělecká díla trochu jinou optikou, v tomto případě skrze oči symbologisty a mého hrdiny Roberta Langdona."
O konkrétním ději Brown mlží, jak je jeho zvykem. Z publikované ukázky však lez vyčíst, že se Langdon dostane do nemocnice a půjde po něm nájemná vražedkyně. Odhalení, k nimž dojde harvardský profesor, symbolog a hrdina románů Da Vinciho kód, Andělé a démoni a Ztracený symbol, samozřejmě mají nenávratně změnit svět.
Konspirační kampaň
Mystéria a atmosféru konspirací přiživoval Brown i na sociálních sítích, které sehrály důležitou úlohu v marketingové kampani. Už několik měsíců před vydáním patřilo Inferno k nejdiskutovanějším knihám, v dubnu se o něm bavilo vůbec nejvíc lidí na Facebooku a Twitteru. Když se v únoru poprvé objevila obálka, díky předobjednávkám Inferno poskočilo v internetovém obchodě Amazon na pátou příčku na seznamu bestsellerů. Předtím mu patřila 34. pozice.
Reklamu Infernu zajistila i zpráva o překladatelích, kteří simultáně připravovali knihu k vydání pro různé trhy (Francie, Španělsko, Německo, Itálie či Brazílie). Ti prý seděli dva měsíce v "bunkru", což byla podzemní místnost bez oken v budově vydavatelství Mondadori v Miláně. Překládali sedm dní v týdnu, měli omezený přístup na internet a k mobilním telefonům, aby nemohli vyzradit podrobnosti o ději.
Brown má na co navazovat. Debut Da Vinciho kód vyšel 18. března 2003, strávil 144 týdnů na žebříčku bestselerů The New York Times, 54 z nich na prvním místě. Román byl přeložen do 51 jazyků. Ztracený symbol vyšel po celém světě v nákladu 30 milionů výtisků a byl přeložen do 48 jazyků.
Podle Browna natočil Ron Howard dva komerčně úspěšné snímky s Tomam Hanksem v hlavní roli. Šifra mistra Leonarda (2006) utržila 758 milionů dolarů, Andělé a démoni (2009) získali 486 milionů dolarů.
Adaptaci Ztraceného symbolu by měl letos začít připravovat Mark Romanek (Neopouštěj mě) opět s Tomem Hanksem.
Da Vinciho kód - upoutávka
Da Vinciho kód - upoutávka
Da Vinciho kód - upoutávka
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist