Moderní mistr, nebo sentimentální kýč? Chagall dostává v galerii Tate druhou šanci

Když člověk před sto lety zavítal na výstavu v Paříži, málokdy poznal, co na obrazech je. Na plátnech od Picassa či Braqua ještě zahlédl boky mandolíny nebo střepy lidské tváře, ale u Malevičových obdélníků jen krčil rameny a před abstraktními kompozicemi Vasilije Kandinského váhal,  zda se nedívá na obraz, který předtím někdo rozbil a nesprávně slepil dohromady.

S malbami Marca Chagalla nikdo takový problém neměl. Rodák z ruského venkova nedovolil, aby znalost avantgardních experimentů a život mezi pařížskou bohémou vytěsnily jeho vzpomínky na dětství v chudé židovské čtvrti.

S naivní přímostí maloval to, co si pamatoval a o čem sníval – o andělech s kyticemi, houslistech trylkujících mezi roubenými chalupami, nesmělých milencích a rabínech s dlouhými vousy, které vídal v rodném Vitebsku. Malířův lyrický svět teď novýma očima nahlíží výstava Chagall: Modern Master v Tate Liverpool.