Jeden z nejslavnějších žijících skladatelů Krzysztof Penderecki se příští týden vrátí do Prahy, aby tu oslavil své osmdesáté narozeniny.

Přijíždí ovšem pouze jako oslavenec, nikoliv dirigent. Proto bude jen přihlížet, jak Česká filharmonie pod taktovkou Jiřího Bělohlávka ve světové premiéře uvede jeho skladbu Adagio k 3. symfonii - úprava pro smyčce.

Koncert se odehraje 10. září v rámci festivalu Dvořákova Praha a živě jej bude přenášet Česká televize. V další části vystoupení bude filharmonie hrát skladby Dvořáka, a to s výjimečnou sólistkou - světoznámou cellistkou Alisou Weilerstein.

O den později pak Penderecki navštíví koncert z cyklu Salon Polski, který organizuje Polský institut v Praze. Vystoupí na něm houslistka Patrycja Piekutowská a klavíristka Renata Bilińská, které za interpretaci právě Pendereckého skladeb získaly prestižní cenu MIDEM Classical Award. Toto vystoupení, na němž obě hudebnice přednesou Pendereckého skladby pro housle a klavír, je však určené jen zvaným.

"Jsme rádi, že se Praha může zařadit mezi první světové metropole, které vzdají hold této významné osobnosti světové hudby," uvedl Piotr Drobniak, ředitel Polského institutu, který za Pendereckého pozváním stojí.

Penderecki patří ke klíčovým představitelům hudební avantgardy druhé poloviny dvacátého století, přestože v posledních letech se již k polské avantgardě příliš nehlásí a naopak se silněji přiklání k romantické tradici.

"Avantgarda patřila k padesátým a šedesátým letům. Existují skladatelé, kteří tak ještě komponují, ale myslím, že je to špatně. Už je jiná doba, jiná estetika," řekl skladatel, když před pěti roky naposledy navštívil Prahu. Tehdy osobně dirigoval koncert v rámci festivalu Pražský podzim.

Tuzemské publikum však Pendereckého zná už z dřívějška. Již v dubnu 1989 tu uvedl jednu ze svých skladeb a o měsíc později se na Pražském jaru hrála jeho opera Černá maska. "Celé dílo je jakýmsi tancem smrti. Naší době s jejími ekologickými a etickými problémy je to zřejmě tematika velmi blízká. Musíme se probudit, než bude pozdě," řekl tehdy.

Po revoluci se pak Penderecki do Česka vracel často. V devadesátých letech dirigoval Českou filharmonii s programem svých i Beethovenových děl, ke stému výročí tohoto orchestru dokonce složil klarinetový koncert, který pak nastudovala izraelská hudebníce Sharon Kam. Později v Praze dirigoval i svoji třetí symfonii.

A Česku se také prodávala například loňská nahrávka, na níž Penderecki spolupracoval s kytaristou kapely Radiohead Jonnym Greenwoodem. Objevila se na ní Pendereckého skladba určená obětem výbuchu v Hirošimě, přestože cílem desky, vydané na labelu Nonesuch, bylo hlavně ukázat, jaký měl Penderecki vliv na mladší generaci skladatelů.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist